Po odvysílání první řady seriálu Hra na oliheň se objevilo po světě několik více či méně úspěšných show snažících se soutěže ze seriálu nějakým způsobem přetvořit ve vlastní pořad. Napadlo vás ale někdy, zda to nebylo také opačně? Jakou inspiraci měli tvůrci seriálu, jaký příběh se skrývá za událostí, která se stala předlohou pro nejsledovanější snímek na Netflixu?
Inspirací pro vznik drsného příběhu mohlo být mnoho. V minulosti fanoušci o jednotlivých z nich spekulovali, tvůrci se ale odpovědím vyhýbali. Až nyní, po vydání druhé série, naznačili, že jeden z eventů, které se kdysi odehrál, jim možná nějaký ten nápad dal.
Korejský Auschwitz
Ve Hře na oliheň bojují lidé o obrovskou částku peněz, jsou si ale dobře vědomi, že během her mohou přijít o život a pouze ti nejsilnější si na konci rozdělí odměnu. Takto drastický samozřejmě žádný z reálných příběhů nebyl, přesto se ale našla událost, která podle režiséra měla vliv na natáčení.
Během 70. a 80. let v Jižní Koreji byl v několika městech zřízen internační tábor. Jednalo se o tábor, kde byly drženy velké skupiny lidí, které v podstatě pouze čekaly na smrt. Nebyly přitom z ničeho oficiálně obviněny. Šlo o bezdomovce, prostitutky a další jedince, kteří byli považování za špatné pro společnost, vysvětluje Snopes.
Tyto tábory si postupem času získaly přezdívku korejský Auschwitz. Dozorci zde nutili vězně ke zcela zbytečným pracem, týrali je, najíst jim dali jen v případě, že splnii jejich směšné a často ponižující požadavky.
Režisér přiznal ještě jeden zdroj inspirace
Ačkoli tvůrci potvrdili že výše zmíněná událost pro ně v některých ohledech byla inspirací, režisér snímku Hwang Dong-hyuk promluvil také o skutečné inspiraci, která dala celé Hře na oliheň základ.
V roce 2009 propustila jihokorejská automobilová společnost přes 2000 zaměstnanců, což vyvolalo masivní protesty a stávky. Mnoho lidí se v důsledku těchto propouštění zadlužilo, zemřelo a také spáchalo sebevraždu.
Hwang Dong-hyuK doslova pro News24 uvedl: „Prostřednictvím odkazu na propouštěníspolečnosti jsem chtěl ukázat, že každý obyčejný člověk ze střední třídy ve světě, ve kterém dnes žijeme, může přes noc spadnout na dno ekonomického žebříčku.
Zdroj: Snopes, Marca, YouTube, News24, Tudum
Atutor: Šárka Cvrkalová
