Charismatický Australan Rod Taylor se k herectví dostal skrze kamarády surfaře. Pro větší role ale musel do Hollywoodu, kde zpočátku doslova živořil. Kdy se karta obrátila?
Australský herec byl synem stavebního inženýra a spisovatelky, žijící v první polovině dvacátého století v Sydney.
S tatínkem, který byl také kreslířem, trávil spoustu času v pracovně, a proto si všichni mysleli, že z něj bude malíř.
Výborný sportovec potkal herce
I během studií se mu po této stránce dařilo. Připravoval ilustrace do novin, ale zároveň boxoval a byl kapitánem surfařského klubu.
Právě tam se potkal s herci a rozhodl se v tomto oboru také zkusit štěstí.
Rodičům se tento záměr pochopitelně vůbec nezamlouval. Dalo mu dost zabrat, než se prosadil.
Nakonec si ho ale v jednom amatérském divadle všiml producent divadla Mercury a byl obsazen do své první profesionální role.
Za své účinkování v rozhlasových hrách získal prestižní cenu Rola Award. Peníze, které za ni získal, chtěl investovat do cesty za lepšími příležitostmi v Anglii.
Po natočení australsko-amerického snímku se ale rozhodl netroškařit a vydal se rovnou do Hollywoodu.
Úspěch se dostavil
V USA to nebyl žádný med. Dokud nedostal kontrakt s MGM, žil v jedné místnosti a lovil ryby v moři, aby měl co jíst.
Naplno prorazil až v šedesátých letech. Nejprve ve vědecko-fantastickém filmu Stroj času.
Brzy nato ztvárnil svou nejznámější postavu Mitche v Hitchcockově hororu Ptáci.
Jméno ústřední postavy není náhodné. Mitch se totiž jmenoval majitel restaurace, ve které se natáčelo.
Svou restauraci filmařům propůjčil, jen když mu slíbili, že po něm pojmenují hlavního hrdinu.
V soukromí nebyl úplným svatouškem. Byl celkem třikrát ženatý, nejkratší manželství trvalo osmnáct měsíců a stihl v něm zplodit dceru.
S první manželkou se rozvedli poté, co ho nařkla z domácího násilí. Prý ji chtěl uhodit lahví od piva, a když se bránila, pořezal ji ruce.
Před kamerou se naposledy objevil ve filmu Hanebný pancharti od Quentina Tarantina v roli Winstona Churchilla.
V roce 2015 zemřel na infarkt.
Autor: Karolína Stoczková
