Pro čtenáře jednoho ze světově nejznámějšího média, newyorského časopisu Time, byla značně překvapivá zpráva o úmrtí relativně mladého britského vědce Alana Turinga (1912-1954), pionýra počítačové vědy, který se za druhé světové války specializoval na dekódování komunikačních šifer nacistů.
Nevýrazné dítě
Zdroj: Mindandphilosophy.blogspot.com
Nadaný matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky se narodil v malém městečku Maida Vale ve Westminsterském opatství Juliovi Turingovi a Ethel Stoneyové. Po jeho narození se rodiče navrátily z neznámých důvodů do Indie a malého Alana zanechali v Anglii v područí příbuzných a chůvy. V dětství nevynikal nijak zvlášť neobyčejnou inteligencí. Bavily ho sice šachy, byl však pouze průměrným hráčem. Ve 30. letech 20. století nastoupil mladý Turing na střední školu Sherborne, kde se záhy seznámil s Christopherem Morcomem, nadšencem pro vědu. S ním Alan začal provádět první vědecké pokusy a brzy se z nich dobří přátelé, proto není divu, že ho Christopherova smrt velmi zasáhla.
Úspěchy na sebe nenechají dlouho čekat
Mezi lety 1931 a 1934 studoval Turing úspěšně matematiku na King´s College v Cambridge. Po dokončení se stal členem univerzitní koleje na základě brilantní disertační práce o centrální limitní větě. Jeho největší vědecké úspěchy tkví v zavedení pojmu Turingův stroj, což je teoretický model obecného výpočetního stroje, jež se později stal jedním z nejdůležitějších základů současných informačních technologií. V letech 1937 a 1938 studoval na univerzitě v Princetonu, kde získal doktorát z matematiky.
Kód Enigmy
Zdroj: Thejournal.ie
Za druhé světové války se Turing stal jedním z nejdůležitějších vědců, kteří v Bletchley Parku luštili německé tajné kódy šifrované na strojích Enigma a Tunny. Právě díky Alanovi se podařilo po většinu války mít k dispozici nacistickou komunikaci.
Od roku 1948 pracoval na univerzitě v Manchesteru, kde přišel na myšlenku tzv. Turingova testu, jež tvrdí, že za inteligentní můžeme stroj považovat pouze tehdy, když nejsme schopni odlišit jeho odpovědi, od odpovědi člověka.
Nedoceněný hrdina
Otázkou tedy zůstává, proč se Alan Turing dočkal úmrtního oznámení až šedesát let po své smrti. Odpověď je nečekaně jednoduchá. V době Turingova úmrtí patřil nadaný vědec k přehlíženým postavám historie z důvodu své homosexuální orientace, která přehlušila většinu jeho kariérních úspěchů a za kterou dokonce stanul před soudem, kde raději zvolil léčbu estrogenovými pilulkami, než aby šel do vězení. Krátce po vynesení rozsudku zemřel na otravu kyanidem draselným při údajné sebevraždě. Zásluh se dočkal teprve před šesti lety, kdy se mu dostalo symbolického uznání v podobě udělení královské posmrtné milosti z rukou královny Alžběty II.
Autor: Alice Kollárová
