Vylodění v Normandii, ke kterému došlo počátkem června 1944, bylo původně plánováno o měsíc dříve. Ke zpoždění došlo zcela záměrně, protože bylo rozhodnuto k vojsku přidat další tři divize. Vylodění v Normandii patří v historii k nezapomenutelným taktickým krokům, které se vydařily.
Spojenci tímto krokem nejenže prolomili Atlantický val, který byl budován Wehrmachtem, ale zároveň otevřeli západní frontu. Po vylodění následovala bitva o Normandii. Celou akci provázela naprostá převaha spojeneckých vojsk a to na všech frontách. A jak tedy vylodění probíhalo?
Základy úspěchu vylodění
Začít psát o vylodění v Normandii nelze jinak než tím, že se podíváme na základní výhody Spojenců, které jim napomohly k úspěchu akce:
- Akce byla utajená, což umožnilo využít momentu překvapení
- Spojenci disponovali podstatně větším lidským potenciálem
- Skvělá příprava strategie (nové vyloďovací techniky atp.)
- Nedostatky na vybudovaném Atlantickém valu
- Chybějící Luftwaffe v oblasti Normandie
Pokud tyto faktory sečteme, pak nám vyjde, že Spojenci měli všechny trumfy v rukou.
Posun termínu vylodění
Vylodění v Normandii bylo plánováno generálem Eisenhowerem na 5. května 1944, nakonec však došlo k jeho posunu až na 6. června 1944. Důvodem bylo přidání tří dalších divizí a tím vzniknuvší nedostatek plavidel. Den D nakonec opravdu připadl na 6. červen, i když to dlouho vypadalo, že dojde k přesunutí operace o další měsíc. To ovšem velení nemohlo dopustit, protože by riskovalo prozrazení akce. Také proto Eisenhower svolal operační poradu, na které bylo rozhodnuto, že vylodění začne přes nepřízeň počasí ve stanoveném termínu. Velení spojenecké armády mj. věřilo, že Němci nebudou předpokládat, že by v takovém počasí došlo k invazi.
Pomoc odboje
Zdroj: Imperial War Museums / Wikipedia.com
Při vylodění v Normandii měl hrát velkou roli francouzský odboj. Před samotnou akcí mělo dle plánu dojít k mnoha sabotážím železnic, elektrických rozvoden atp. tak, aby Němci ztratili možnost předávat si informace. Zpráva odboji byla předána prostřednictvím pravidelného vysílání BBC. Josef Götz sice vše vyhodnotil jako počátek invaze, ale velení Wehrmachtu na něj nedalo, protože na možné vylodění upozorňoval již o měsíc dříve.
Převaha ve vzduchu – základ úspěchu
Spojenci si byli vědomi, že pro vylodění v Normandii bude třeba získat kontrolu nad vzdušným prostorem tak, aby mohlo dojít k výsadkům jednotek, které měly za úkol postupně obsadit strategicky důležitá místa. Ta byla vybrána s cílem zabránit seskupení německých jednotek a znesnadnění přístupu k plážím, kde mělo dojít k invazi. Největší strach mělo velení spojeneckých armád z toho, že by se Němcům podařilo zatlačit vojáky zpět do moře a přerušit tak invazi. Přes úvodní zmatky se výsadek nakonec zdařil a strategická místa parašutisté obsadili. Počet výsadkářů dosahoval k hranici 13000 a jejich úkolem bylo zabezpečit celkem 4 přístupy vedoucí k plážím a zabránit Němcům v útoku na vyloďující se jednotky.
Samotné vylodění a závěr
Zdroj: Imperial War Museums / Wikipedia.com
Vylodění v Normandii mohlo začít. K invazi byly určeny pláže, které byly vybrány s ohledem na Britské ostrovy. Snadná dostupnost z vody, ale horší přístup z pevniny to byla základní kritéria výběru pláží. Pláže dostaly krycí jména Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword, přičemž nejtěžší boje probíhaly na druhé zmíněné, kde se vyloďovaly americké jednotky.
Hned po začátku invaze došlo k těžkým bojům, které si vyžádaly mnoho lidských životů. Na straně spojenců to bylo okolo 54 tisíc a na straně Německa více než 200 tisíc vojáků (čísla uvedena pro celou bitvu o Normandii). Již z čísel je patrné, že Spojenci zaznamenali vítězství, které bylo korunováno otevřením západní fronty a společným postupem ke konci 2. světové války.
Autor: David Mánek
