Psal se rok 1936 a v Berlíně probíhala letní olympiáda. Nad Evropou se tou dobou vztahovala fašistická mračna. Hitler se čím dál více snažil rozšířit své názory do světa a k propagandě mu měla sloužit právě tato akce. Jenomže jeho sen se rozplynul, když na stupínku vítězů stanul černý muž. To bylo pro Němce tou dobou nepřípustné.
Nacisté se Američanům vysmívali, když nakonec přijali pozvání k účasti na hrách. K jejich nejnadějnějším atletům totiž patřil Jesse Owens, příslušník černé rasy. Což podle Němců znamenalo spoléhat se na podřadného člověka. Nikdo tehdy netušil, že právě Owens si odnese z olympiády zlato a stane se jejím nejúspěšnějším atletem.
V dětství se potýkal s chudobou, přesto chtěl dokázat, že je v něčem dobrý
Jesse Owens se narodil roku 1913 v Alabamě. Jeho rodina byla velmi chudá, přišel na svět jako desáté dítě. Proto již od dětství trávil volný čas pomocnými pracemi, aby pro svou rodinu zajistil nějaké finance. Díky tomu se fyzicky vypracoval a mohl později začít realizovat svůj sen stát se atletem.
Když se v roce 1936 zúčastnil olympijských her, setkal se s nečekanou podporou nejen fanynek, které z něj dokonce strhávaly i kusy jeho oblečení.
To vedlo k tomu, že byl po celou dobu her doprovázen vojáky na svou ochranu. Podpory se mu ale nečekaně dostalo i od německého atleta, dokonalého příkladu árijské rasy.
Sportovní gesto, které by černoch od Němce tehdy nečekal
Kvůli problémům se soustředěním Jesse málem neprošel kvalifikací ve skoku do dálky. Zmocňovala se ho údajně panika. V tu chvíli s ním ale promluvil závodník Luz Long, který mu poradil se změnou rozběhu a také ho psychicky uklidnil.
Zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-G00630 / Neznámý / CC-BY-SA 3.0
Toto sportovní gesto nakonec pomohlo Owensovi se soustředěním, a on tak nejen prošel kvalifikací, ale odnesl si z olympiády celkem čtyři zlata.
I přestože údajně po zápase odmítl Hitler podat Owensovi ruku, sám závodník tvrdí, že to nebyla pravda. Hitler totiž odešel ze stadionu ještě před předáváním medailí, takže poctu neprojevil žádnému z vítězů.
Německo i tak obsadilo většinu příček a do světa poslalo signál o své nadřazenosti a moci.
Po návratu domů narazil na problémy
Ačkoli na sebe mohl být Owens pyšný, po návratu do Ameriky opět narazil na rasové problémy. Tehdejší prezident ho ani nepozval do Bílého domu, neprojevil mu žádnou úctu, lidé se k němu chovali ne jako k šampionovi, ale jako k černochovi, což byl tehdy obrovský problém.
Jesse Owens nakonec zemřel ve svých šedesáti šesti letech na rakovinu plic.
Autor: Šárka Cvrkalová
