Obrázek, který se dostal do dějin jako jeden z nejděsivějších. Více než devět set mrtvých těl s hlavou směrem k zemi, z nich téměř dvě stě padesát dětských, se zapsalo do paměti lidí jako největší hromadná sebevražda nebo také jako Jonestownský masakr. Koncem roku 1978 tato událost vyděsila v Americe snad úplně všechny.
Tento masakr z 18. listopadu, ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že byl pro všechny mrtvé zcela dobrovolný, má na svědomí Jim Jones. Právě jeho kázání vedlo k tomu, co tehdy stovky lidí přesvědčilo o tom, že smrt je jediným řešením.
Stal se kazatelem. Předtím to byl na první pohled normální chlapec, avšak s nelidskou zálibou
Jim se narodil do velmi chudé rodiny. Jeho život začal 13. ledna 1931, už od dětství byl ale velmi náročný a smutný. Jeho otec přišel během hospodářské krize o většinu majetku. Navíc jako veterán z války trpěl problémy se začleněním do společnosti a začal pít.
Hodně toho tak zůstalo na Jimově matce, která ale sama téměř nic nezvládala. Rodina tak žila v chudobě. Přesto se Jim jevil jako normální chlapec s normálními zálibami. Až na jednu.
Byl fascinován smrtí, a dokonce často pořádal pohřby mrtvým zvířatům svých přátel, kde pronášel smuteční řeči.
Už na střední škole se angažoval v bojích za práva černochů, později dokončil večerní školu a v roce 1948 se stal kazatelem.
Po dalších osmi letech založil společenství s názvem Křídla vykoupení. A tím vše to, co nakonec směřovalo k nelidskému masakru, začalo.
Bojoval za spravedlnost, učil samostatnosti
Jones bojoval za práva lidu. Díky sympatiím, které si u ostatních získal, se stal brzy velmi oblíbeným. Snažil se pomáhat chudým a rasově znevýhodňovaným, navíc se stal prvním, kdo si v Indianapolis s partnerkou adoptoval černošského chlapce.
Tou dobou se již Křídla vykoupení dávno jmenovala Chrám lidu a jeho členů bylo více než deset tisíc.
Toto společenství se pod Jonesovým vedením osamostatnilo. Vybudovalo pozemky, na kterých samo na sebe začalo pracovat, dokonce postavilo několik budov nezávisle na zbytku obyvatelstva.
Z náboženského společenství vybudoval sektu
Idyla se ale rychle rozplynula. Jakmile se začalo členům křesťanského společenství dařit, Jones je začal nutit rozprodávat jejich majetek a výtěžky šly do jeho kapsy. Navíc zavrhl Bibli a z Chrámu lidu se stala sekta s prvky komunismu. Celé to Jones završil tím, že sám sebe prohlásil za reinkarnaci Lenina a Ježíše.
I přesto ho devět set lidí nadále následovalo, když se rozhodl společenství přestěhovat, protože se bál amerických úřadů. Ty totiž na základě médií měly o sektě údaje, kvůli kterým by ho mohly dostat do problémů.
V nové kolonii ovšem dál Jones pokračoval v diktatuře. Nastavil nová krutá pravidla, jejichž porušení trestal bitím. Nikdo si nesměl stěžovat, stýskat si po rodině, zpochybňovat jeho roli vůdce.
Měla to být záchrana. Místo toho vše skončilo tragicky
Poté, co se jedné člence sekty podařilo utéci, podala hlášení na příslušných úřadech. Do Johntownu, jak novou kolonii Jones nazval, vyrazili novináři, kteří byli zprvu uvítáni a pohoštěni. Jeden z členů sekty však i přes výslovný zákaz podstrčil novináři lísteček se žádostí o pomoc.
Té se ale nikdo nedočkal. Jiný člen novináře pobodal, a i přesto, že se pokusila celá družina ujet, nakonec byla dostižena a všichni její členové postříleni. Na to Jones reaguje slovy: „Toto naše jednání bude mít důsledky. Když nemůžeme žít v míru, raději v míru zemřeme.“
Nato nařídí všem, aby vypili nápoj otrávený kyanidem. Ti, kteří odmítají, jsou zastřeleni. Přestože se několika lidem v nastalém zmatku podařilo utéci a kontaktovat policii.
Ta se dostavila až druhý den a mohla už pouze sčítat mrtvé. Jones navíc celou událost nahrál na čtyřicetiminutový záznam, na jehož konci se zastřelil.
Autor: Šárka Cvrkalová
