Vystavěn byl okolo roku 1230 a nejprve sloužil jako lovecký hrad knížat a králů. Později byl využíván jako věznice, a nakonec se stal jedním ze sídelních hradů českých králů. Během své historie si prošel mnohými přestavbami, většina z nich byla kvůli požárům, které hrad zachvátily. Až by se dalo říci, že je Křivoklát v tomto ohledu tak trochu prokletý.
Svou podobu tak, jak ji známe dodnes, si získal pravděpodobně v roce 1471. Tehdy ho nechal Vladislav II. Jagellonský přestavět do pozdně gotického stylu. Ačkoli od té doby hrad neprošel žádnou výraznou změnou, požáry uvnitř nadělaly paseku, které je dodnes značně viditelná.
První požár: Krutý rok 1422
Tento rok se stal pro hrad Křivoklát snad tím nejhorším v celé jeho historii. Jen do března byl hrad několikrát dobyt prohusitsky orientovanými měšťany, katolickými vojsky a husitskými oddíly.
K požáru došlo 18. března z neopatrnosti královské posádky, která tehdy na hradě sídlila. Oheň vznikl podle kronikáře Václava Kočky nejspíš v konici a do několika hodin lehlo popelem vše, co bylo ze dřeva.
Druhý požár: Oslava Hromnic
2. února roku 1597 zachvátil hrad další požár. Tentokrát byla důvodem oslava Hromnic. Sedláci si tehdy nedaleko hradu udělali oheň a popíjeli víno, když jeden z nich ucítil zápach ohně z nedalekého hradu.
Tehdy shořely dva velké pokoje a oheň se rozšířil i do místnosti se spisy a knihami. Naštěstí přijela včas pomoc a podařilo se téměř všechny knihy zachránit a oheň zdolat.
Třetí požár poslal žháře za mříže
Šlo o mnohem větší oheň než v prvních dvou případech. Viníkem byl tehdy označen dvacetiletý podkoní Matyáš Pinkas. Ten 3. června 1643 rozdělal louč a položil si ji do krbu. Ve vedlejší místnosti míchal řezanku s ovsem jako krmivo pro koně. Než se vrátil, od louče chytla sláma a požár se velmi rychle rozšířil.
Shořelo celkem třicet osm pokojů i se vším v nich. Když Pinkas viděl, co se stalo, aniž by zavolal pomoc, sedl na koně a pokusil se ujet do Berouna. Byl ale dopaden a odveden k výslechu, kde se ke všemu přiznal. Za žhářství byl roku 1644 uvězněn. Později byl donucen k pracím na opravách hradu.
Čtvrtý požár: Příčina neznámá
Největší katastrofa potkala hrad 18. srpna 1826. Tehdy vznikl požár na západní části hradu, avšak vlivem silného větru se rychle rozšířil. I když tehdy byla obrovská snaha o záchranu archivu, střecha už byla v plamenech.
Požár se rychle rozšířil nejen na budovu hradu, ale i na okolní budovy a na druhé straně na suchý les. Trvalo dlouho, než dorazily z královského města Rakovníku dvě hasičské stříkačky a konečně požár zkrotily.
Požár způsobil obrovské škody na hradě i v jeho okolí, hořelo dokonce i ve sklepeních. Příčina není dodnes známá. I když to vše vypadalo velmi hrozivě, naštěstí tehdy o život nepřišel ani jeden člověk.
Hrad Křivoklát dnes
Brzy po požáru se začalo pracovat na opravách hradu, Během nich se došlo ke spekulacím, že hořet začalo pravděpodobně v bytě správce, ale s jistotou to nelze říci. Většina příček a základních linií stavby byla zachována, ale i tak byly škody obrovské.
Zachránit se v podstatě podařilo pouze kapli a část královského sálu. Po letech oprav byl ale hrad opět uveden do provozu. V současné době je hrad v majetku České republiky.
Od roku 1965 je považován za kulturní památku. Je zpřístupněn veřejnosti a pořádají se zde placené prohlídky. V roce 1989 byl zapsán na seznam národních kulturních památek České republiky. Ačkoli byl od posledního požáru značně opraven, dodnes jsou zde jasné památky na to, co se tehdy stalo.
Autor: Šárka Cvrkalová
