Nacistické Německo během celé války usilovně pracovalo na výzkumu nových zbraní a techniky, které měly Německu dát poslední potřebné závaží na pomyslnou váhu převahy a měly ji tak strhnout na jejich stranu. Jedním z takových projektů byl projekt s názvem Panzerkamfwagen VIII, tedy Maus.
Vývoj
Původní plány plánovali dokončení vývoje v roce 1943, v tu chvíli měly také začít dodávky tanků na bojiště (předpokládalo se 4-6 kusů měsíčně). Ke konci roku 1943 byla Adolfu Hitlerovi představena dřevěná maketa finální verze Mammuta.
Název Maus tank získal až později, po Mammutovi se mu přezdívalo Mäuschen – Myška, až poté získal svůj nejslavnější název – Maus.
Maketa představovala nový super těžký tank, který měl naprosto dominovat bojišti. Vážil neuvěřitelných 189 tun.
Pro srovnání těžký tank Tiger vážil 57 tun a již ten měl problém s pohybem a dojezdem vzhledem k velké spotřebě a hmotnosti.
Byl dlouhý necelých 11 metrů a zepředu byl chráněný obdivuhodným 240 mm silným pancířem. V tu dobu neexistovalo sériově vyráběné dělo, které by se pohybovalo na bojišti a dokázalo takový pancíř propenetrovat.
Hitlerovi se tank přirozeně zalíbil a bylo objednáno 150 ks tohoto kolosu. Problém byl, že jeho vývoj a produkce byla neuvěřitelně zdlouhavá a nákladná a o několik měsíců později tak byl tento rozkaz Hitlerem zrušen, vývoj a produkce však měla pokračovat dále pouze v daleko menším měřítku.
Nasazení
Vzhledem k času, který Maus potřeboval se nestihl dostat do reálného boje. Veškeré použitelné modely zůstaly v závodu, který měl produkci na starost. Ten byl však zabrán Sovětským svazem dříve, než Maus nakoukl do boje. Jediné dva skutečně vyprodukované tanky do boje také nezasáhly – první verze byla opět zabrána Sovětským svazem a druhá byla poničena německou posádkou, aby nepadla do rukou nepřátel. Tuto verzi Sověti zrekonstruovali, opět namontovali věž a vystavili ji v Kubinském tankovém muzeu, kde je dodnes.
Nevýhody
Kromě zřejmých nevýhod v podobě velmi zdlouhavého a nákladného vývoje měl Maus řadu dalších aspektů, které komplikovaly jeho případné nasazení do boje. První takovou nevýhodou byla rychlost. Tank byl schopný vyvinout maximální rychlost 20 km/h a to pouze na pevném terénu, ideálně na silnici.
To je poloviční rychlost už tak pomalého Tigru, který byl schopen uhánět alespoň čtyřicetikilometrovou rychlostí. Přidáme-li k tomu tristně pomalu se otáčející věž, dostáváme kombinaci, která představovala problém. Tank byl velmi jednoduchým cílem pro letadla a artilerii, ještě větší problém však byl fakt, že rychlejší tank neměl problém se dostat do týlu Mause a vyřadit ho tak z boje.
Dalším obrovským problémem byla jeho hmotnost a s tím spojená přeprava. Maus vyžadoval specializované vagony, které byly schopny takovou váhu unést a jednalo se tak o další vývoj, další náklady a další čas, což je to poslední čím Německo v posledních letech války disponovalo.
Maus byl skutečně projekt, který mohl zlomit válku, musel by však dostat více času a musely by být vyřešeny komplikace, které představovala jeho hmotnost, spotřeba a rychlost. Díky tomu tak Maus nikdy nebyl sériově vyroben a jeho dělo nikdy nevystřelilo na nepřítele.
Autor: Jakub Jetmar