Pracovníci v koncentračních táborech byli často k vězněným lidem krutí. Našli se ale i tací, jejichž choutky byly opravdu odporné. Záměrně si totiž vytipovávali jedince, kteří měli výrazné tetování, a poté si z jejich mrtvých těl nechávali kůži. Tu poté použili například na výrobu stínítka na lampu či výrobu peněženky.
Dlouhé utrpení
Druhá světová válka přinesla různé hrůzy. Tábory si však drží první příčku, jelikož zde umíraly i ženy i děti. Lidé trpěli hladem, zimou a sáhli si až na úplné dno.
V dozorcích se začaly projevovat známky agrese nebo sadismu. V dnešní době nám nezbývá než nad takovými hrůzami kroutit hlavou a ptát se, jak mohli takové lidské zrůdy existovat.
Koncentrační tábor Buchenwald
Bylo to právě v Buchenwaldu, kde se odehrál temný a hrůzu nahánějící příběh. Tábor měli na starosti manželé Karl a Ilse Kochovi, kterým se dnes připisují ta největší zvěrstva.
Ilsa měla zvrácené choutky a ráda se dívala, jak jiní lidé trpí. Provokovala vězně svým tělem, a když neodolali, nechávala je zpráskat jako psy.
Někteří tresty nevydrželi a podlehli. Lidský život neměl pro manžele Kochovi žádnou cenu. Posílali na věčnost jednoho za druhým, a dokonce se svým jednáním bavili.
S těly bez života bylo zacházeno jako s odpadem. Vyhublá a zbídačená ležela v jámě a nikdo se nenamáhal je odstranit.
Ilsa měla zvrácené nápady
Žena si záměrně vytipovala vězně, kteří měli kůži zdobenou tetováním. Později se je snažila utrápit, a když zemřeli, použila jejich kůži na výrobu dekorací do domácnosti.
Neměla s nikým slitování. Ubližovala i těhotným ženám, kterým poškozovala kůži žiletkami. Časem si vybudovala respekt a vězni se jí raději nesnažili vzdorovat.
Její krutost si dokonce uvědomovali i další zaměstnanci tábora, jak se později ukázalo podle jejich výpovědí. Šikanovala pro zábavu a bavila se tím, jakou má nad lidmi moc.
Autor: Tereza Hotovcová
