Mluvíme-li o leteckých bitvách druhé světové, první nám na mysl pravděpodobně přijde poměřování Spitfirů a Messerschmittů nad Británií. Možná nás napadne bitva o Midway. Naprosto specifické postavení v leteckých bitvách má však útok na Pearl Harbor, kde své síly změřily letadla Mitsubishi A6M Zero a Curtiss P-40 Warhawk.
Mitsubishi A6M Zero
Zero byl stíhací letoun japonského císařského námořního letectva, který sloužil během války v japonské armádě a po válce byl používán Čínou. Poprvé vzlétl do nebes 1. března 1939. Vyzbrojen byl dvěma synchronizovanými kulomety typu 97 s ráží 7,7 mm, které byly umístěny v kapotě motoru a dvěma 20 mm kanóny typu 99 v křídlech.
Na začátku války Zero překonal kterýkoli spojenecký letoun na pacifickém bojišti. V bitvě u Midway sice Američané nasadili proti Zerům své modernizované Wildcaty, nicméně i proti nim měla Zera stále jasnou výhodu v daleko lepší obratnosti a stoupavosti.
Dodnes je mnoha odborníky považováno Mitsubishi A6M Zero za nejlepší stíhací letoun druhé světové války.
Curtiss P-40 Warhawk
Warhawk byl stíhací a bitevní letoun USAAF a Royal Air Force a byl to třetí nejvíce vyráběný americký stíhací letoun ve druhé světové válce. Vybaven byl šesti kulomety Browning M2 ráže 12,7 mm, které byly namontovány v křídlech letounu po třech na každé straně.
Nejvíce pozornosti si Warhawk vysloužil díky 1st American Volunteer Group (1. Americká dobrovolnická skupina), známé také pod přezdívkou Flying Tigers (Létající tygři). Jednalo se o skupinu, která byla tvořená americkými letci, kteří dobrovolně vstoupili do letectva Čínské republiky v době druhé čínsko-japonské války. Během druhé světové války byla tato skupina dobrovolníků tajně placena Čínskou vládou a bojovala ve vzduchu s japonskými Zery. Flying Tigers si připsali během války téměř 300 sestřelů.
Bitva
Jak víme útok Japonců na americký přístav Perl Harbor byl natolik nečekaný, že se USAAF v podstatě ani nestihlo bránit. Útok byl natolik zdrcující, že zanechal jednu z nejdůležitějších amerických základen vyřazenou na půl roku. I tak se však povedlo čtrnácti stíhacím pilotům USAAF vzlétnout ve svých strojích P36 a P40 a vést vzdušné souboje s japonskými Zery.
Bohužel letadla P-40 patřila mezi ta slabší ve výzbroji USAAF a proti klenotu japonského námořního letectva v podobě Zera, neměla moc šancí na úspěch. O to víc si zaslouží uznání letci skupiny Flying Tigers, kteří dokázali s těmito stroji být Zerům důstojnými soupeři.
Autor: Jakub Jetmar