Detektiv vyznačující se neobvyklou pozorovací schopností a metodami, to je Sherlock Holmes. Ten měl reálný předobraz v doktoru Josephovi Bellovi, s nímž se spisovatel Arthur Conan Doyle seznámil při studiu medicíny. Okoukal jeho styl a Sherlock Holmes byl na světě.
Sám Conan Doyle lékařství vystudoval. Nepotkat však Bella, zřejmě by se nikdy nestal tak váženým spisovatelem, který publikoval čtyři romány a padesát šest povídek založených na detektivním umu Sherlocka Holmese.
Arthur Conan Doyle Sherlockovy metody odkoukal na univerzitě
Autorův detektiv však aplikuje metody, které Conan Doyle od Bella odkoukal. Ten totiž oslnil své studenty tím, že dokázal určit zaměstnání pacienta a další podrobnosti tím, že důkladně odpozoruje jeho manýry a zevnějšek.
Právě tyto diagnostické metody byly inspirací pro stvoření postavy šikovného detektiva.
Že je jeden z jeho studentů úspěšný na spisovatelském poli právě díky němu, se Bell dozvěděl přímo od zdroje: „Mohu vám jen děkovat za to, jaký Sherlock Holmes je,“ napsal mu Conan Doyle.
„Přestože mám v příbězích tu výhodu, že Sherlocka mohu umístit do nejrůznějších dramatických poloh, nemyslím si, že jeho analytická práce by byla tak trefná, kdybych neviděl, jak pracujete vy,“ děkoval Bellovi.
Bell se účastnil lovu Jacka Rozparovače
Lékařovy schopnosti se brzy dostaly do pozornosti policie, která ho poprosila, aby jí pomohl v řešení několika zločinů.
V roce 1888 působil jako konzultant během honu na nebezpečného Jacka Rozparovače. Bell se pokusil přijít na vraha pomocí dedukce a studia rukopisu, dokonce přišel i se jménem. To ale nikdy nevyplavalo na povrch.
Conan Doyle přestal vykonávat lékařskou praxi v roce 1891, rozhodl se veškerý svůj čas věnovat psaní.
Jenže ho postava Sherlocka Holmese poměrně brzy začala nudit, takže jej nechal zabít. To vzbudilo veřejné pobouření, a tak o něm autor psal až do roku 1927.
Z toho všeho vyplývá, že ne díky jednomu, ale díky dvěma mužům získala Anglie, a vlastně i celý svět, postavu, která se dočkala i několika zpracování na filmovém plátně.
Autor: Šárka Blahoňovská
