Royal Air Force tvořilo páteř britské a spojenecké obrany během druhé světové války. Od bitvy o Británii až po dobývání Berlína, všude se proháněli piloti královského letectva. Páteř RAF tvořili samozřejmě hrdinní piloti, ale neměli bychom také zapomenout na stroje, které jejich hrdinství umožňovaly. Byly to Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire.
Vývoj Spitfiru
Modernizace vojenství a celkový vojenský posun v první polovině 20. století hnal veškeré mocnosti k modernizaci a vývoji nových vojenských prostředků a taktik. Velká Británie začala svůj první stíhací letoun vyvíjet v roce 1931 pod kódovým názvem Type 224. Prototyp byl dokončen v roce 1934, kdy poprvé vzlétl, avšak nesplňoval očekávání (zejména pak ve výkonu).
Reakcí na to byl vývoj tzv. Typu 300 – prvního celokovového stíhacího letadla pro služby RAF. Projekt byl dokončen 18. února 1936. Byl vybaven motorem Rolls – Royce Merlin C a dvoulistovou dřevěnou vrtulí. Byl ověnčen 8 kulomety Browning ráže 7,7 mm, které byly vestavěny do křídel. (Postupem času se během druhé světové války samozřejmě začaly objevovat rozličné verze s různou výbavou). Type 300 poprvé vzlétl 5. března 1936 a byl přijat se spokojeností. Prototyp dostal označení Spitfire a bylo objednáno prvních 310 kusů.
Spitfire ve službách Royal Air Force
Zdroj: Gdlawct.com
Když 5. března 1936 Spitfire poprvé vystoupal do oblohy, málokdo čekal, že ze stroje, který sleduje se postupem času stane jeden z nejikoničtějších strojů druhé světové války. Během války se postupně ze Spitfiru stala legenda bitvy o Británii. Letadlo bylo jednoznačně jedním z nejlepších stíhacích letounů své doby. Nezastupitelnou roli letadlo nehrálo jen v bitvě o Británii, ale také třeba při ústupu britských a francouzských sil u Dunkerque.
Dominance Spitfiru
Postupem času byl Spitfire nasazen do každého konfliktu druhé světové války, který vyžadoval leteckou podporu. Spitfire bychom tak nalezli samozřejmě nad Evropou, avšak bojoval také nad Afrikou a zahlédli bychom ho také našli nad Tichomořím. Spitfire všude ukazoval dominanci, obzvláště pak proti nejrozšířenějšímu německému stíhacímu letounu, tedy Messerschmittu bf 109. Každé nepřátelské letadlo mělo problém s výkonem a obratností Spitfiru.
V Tichomoří však byly spojenci nepříjemně překvapeni, když narazili na nového leteckého soupeře, kterého ve vzdušném souboji nedokázal ani Spitfire vymanévrovat. Narazili totiž na stíhací letoun japonského císařského námořního letectva – Mitshubishi A6M ‚Zero‘.
Autor: Jakub Jetmar
