Po bojištích druhé světové války se prohánělo obrovské množství různých typů tanků. Od lehkých a stíhacích přes pěchotní, až po pancéřovaná monstra, která si razila cestu napříč frontou. Existuje však jeden tank, který nade všemi ostatními vystupoval, a to je PanzerKampfwagen VI (PzKpfw VI) Tiger.
Vývoj
Zdroj: Komers.sweb.cz
Po prohrané první světové válce na Německo padly těžké restrikce, mezi nimiž byl také přísný zákaz vývoje či vlastnictví jakékoliv vojenské techniky. Jednoduše řečeno Německo mělo být zcela demilitarizováno. Nicméně Němci jednak vývoj prováděli dál, pouze utajeně, a zároveň s příchodem Adolfa Hitlera byly všechny mírové smlouvy vypovězeny a zbrojící stroj se opět rozběhl. Na vývoji německých tanků se podílely všechny velké tuzemské firmy. Od Daimlera, přes Man či Prosche, až po firmu Henschel. Právě poslední zmíněná přestavila jako dárek k Hitlerovým narozeninám vozidlo, které do té doby nemělo obdoby. Takřka šedesáti tunové monstrum s názvem PzKpfw VI s názvem Tiger.
Tiger
Tiger byl vybavený motorem od společnosti Maybach o výkonu 700 koní a neznámější verzí byla verze s 88mm kánonem, který dokázal párat pancíř spojeneckých tanků s až děsivou lehkosti. Dodnes je znám příběh jednoho s tankových velitelů, který byl osádkou na tanku Sherman a měl to štěstí, že přežil setkání s Tigerem. Vypověděl že projektil vystřelený z PzKpw VI prošel pancířem Shermena takovým způsobem že mu doslova rozpůlil věž na dvě části. Největší devizou Tigera však nebylo toto skvostné dělo, nýbrž 100 – 120 mm pancíř, který činil z Tigera, který stál k protivníkovi čelem, neprůstřelný cíl.
Bojiště
Zdroj: Wwtusabth.blog.cz
PzKpfw VI naprosto kraloval bojištím a jedno vozidlo sebou většinou stáhlo desítky nepřátelský tanků než bylo vyřazeno z bojiště. Ano – samozřejmě i tank jako byl Tiger byl přemožitelný, čímž se pomalu dostáváme k nevýhodám tohoto krále. Takto silný pancíř (dnes již víme že daleko důležitější byl a je sklon pancíře, než jeho tloušťka, která zbytečně přidávala hmotnost) byl vykoupený obrovskou hmotností. Pro tuto hmotnost nebyl adekvátní ani motor od Maybachu ani podvozek od Porsche a tank byl tak relativně poruchový a hlavně velmi neobratný.
Zároveň měl tank obrovskou spotřebu nafty (až 8l nafty na 1km), což znamenalo dojezd necelých 100km po silnici a ještě méně v terénu. Zároveň byl pomalý a nákladný na výrobu. Často se tak stávalo (zvláště v bitvě u Kurska), že kvalitu doháněla kvantita a Tiger byl jednoduše ustřílen z boku a zezadu větším množstvím protivníků.
Ať už měl Tiger svoje výhody i nevýhody, jedná se o nejikoničtější a nejobávanější tank druhé světové války a faktem zůstává, že Tiger byl většinou vyřazen z boje spíše proto, že mu došla munice, než proto, že by našel přemožitele.
Autor: Jakub Jetmar
