Vznikla na popud států Varšavské smlouvy. Měla zamezit nepřátelské činnosti mezi západoněmeckými a západoberlínskými vojenskými silami a zabránit jakémukoli pokusu postavit se socialistickým zemím. Berlínská zeď se stala šikanou obyvatel obou částí Berlína.
Vyrůstat začala v noci z 12. na 13. srpna roku 1961. Oddělovala východní a západní část Berlína a brzy se jí začalo přezdívat také železná opona. Stala se jednou z historicky nejvýznamnějších hranic, které neměly lid chránit, ale naopak ho odříznout od druhé poloviny města.
Až tisíc Němců denně se snažilo emigrovat
Ačkoli Berlínská zeď vznikla pro uspokojení socialistických zemí, které na jejím postavení trvaly, velkým důvodem byla také snaha východních Němců o emigraci. Denně tehdy přecházelo hranice až tisíc osob.
Až do 12. srpna 1961 byly totiž hranice mezi západní a východní částí Berlína volně průchozí. Němci jako by tušili, co se chystá, využili během posledního roku šance na přesun.
Ačkoli se zvěst o stavbě zdi šířila dlouho, státní šéf NDR Walter Ulbricht do poslední chvíle prohlašoval, že k ničemu takovému nedojde. To byly však pouze plané řeči a v noci na 13. srpna obehnala policie hranice ostnatými dráty.
Od té doby mohli občané západního Berlína do východní části jen se zvláštním povolením. Opačně to až takový problém nebyl. Mnoho těch, co vyrazili do západní části například za prací, se ale jen těžko vracelo zpět.
Jedna noc stačila na pád Berlínské zdi
Více než čtyřicet kilometrů dlouhá zeď o výšce místy až čtyři metry byla během let rozšiřována. Nakonec vzniklo ochranné pásmo kolem celé hranice Západního Berlína o celkové délce sto šedesát pět kilometrů.
Jako hranice sloužila zeď až do roku 1989. 9. listopadu toho roku byla zbořena a davy lidí začaly zmateně přebíhat mezi oběma částmi Berlína. Tím byla znovu otevřená cesta ke sjednocení Německa.
Mnoho lidí zahynulo při pokusu o útěk
Nelegálně se dostat přes hranice Berlínské zdi se pokoušely stovky emigrantů. Někteří ve falešných vojenských uniformách zkoušeli přejet ve vojenských autech přes hranice, jiní se pokusili projet v ukradeném autobuse, který byl ovšem na hranicích rozstřílen na kusy.
Jedním z nejznámějších případů dokazujících krutost je osud Petera Fechtera. Teprve osmnáctiletý mladík se jako v pořadí dvacátá sedmá oběť pokusil projít nelegálně hranicí. 17. října 1962 v noci se vydal k hranicím, ale ihned byl zasažen několika krutými ranami ze samopalu.
Poté byl ponechán několik hodin na místě v bolestech, aniž by mu kdokoli chtěl, nebo snad dokonce pomohl. V krutém utrpení nakonec zemřel na vykrvácení, podle Němců se stal odstrašujícím případem.
I přes jeho smrt se ale mnozí další lidé pokusili o průchod hranicí, někteří úspěšně, jiní s podobným osudem, jako tento sotva dospělý mladík.
Autor: Šárka Cvrkalová
