Začátek války a napadení Polska bylo pro Hitlera težké, protože ztráty byly větší než předpokládal. Přesto armády dalších velmocí v čele se sousední Francií spíše vyčkávaly. Francouzi mimo symbolického útoku na oblast Sárska zůstali nečinní. Proto byl začátek války klidný a je často nazýván jako válka vsedě, německy Sitzkrieg.
Od Francie to byl zvláštní postoj, ale vcelku pochopitelný. Spoléhala se totiž na pohraniční opevnění zvané Maginotova linie, která ji měla chránit před případným útokem. Ten ovšem přišel, protože Adolf Hitler spolu s velením Wehrmachtu pracoval na plánu bitvy o Francii.
Jaro 1940 – Plán připraven
Německý plán útoku na Francii byl hotov na jaře roku 1940. Byl logicky spojen s útokem na státy BENELUXu, kam nedosahovala Maginotova linie. Původním záměrem bylo provést invazi jako v 1. světové válce. Nakonec však díky generálu Erichu von Mansteinovi přišla změna, která znamenala rychlý postup přes Ardenský les a řeku Mázu. Hlavním důvodem vedení útoku tímto směrem byl moment překvapení. Spojenci totiž neočekávali, že by tanky Wehrmachtu mohly postupovat tímto špatně přístupným terénem.
Obě armády byly přibližně stejně početné – Němci měli výhodu ve vzduchu díky Luftwaffe a také v pružnosti organizace.
Počátek útoku
Německá armáda odstartovala útok 10. května 1940 překročením hranic Belgie, Holandska a Lucemburska. Velmi významné bylo obsazení letišť a mostů, ale také pevnosti Eben Emael. Reakcí spojenců byl postup armád k řece Dyle, kde chtěli vpád zastavit. To však byla voda na mlýn Mansteinovu plánu, který poslal sedm z deseti pancéřových divizí skrz ardenské průsmyky, kde je nikdo nečekal. Třídenné postup divizí byl tak velmi rychlý.
Střet na Maase a dosažení Sommy
Zdroj: Bundesarchiv, Bild 101I-769-0236-27 / Borchert, Erich (Eric) / CC-BY-SA 3.0
Když německé tanky vedené generálem Guderianem dorazily k řece Maase, bylo jasno. Tady přišel první větší odpor Francouzů, ale síla Němců jej zdolala. 14. května navíc Luftwaffe udeřila na Rotterdam a úspěch útoku znamenal kapitulaci Holandska, které o tři dny později po dobytí Bruselu následovala i Belgie. Bitva o Francii tak začala velkými úspěchy Němců. Šest dní po bojích na řece Maase dosáhly německé tanky ústí řeky Sommy do kanálu La Manche. Tímto byl naplněm Mansteinův Sichelsnitt nebo-li „sek srpem“.
Obklíčení jednotek u Dunkerque
Britská snaha o útok na křídlo německých divizí u Arrasu byla neúspěšná a po jejím odražení a postupu německých vojsk došlo k sevření jednotek u Dunkerque. Nemožnost úniku přiměla Brity k tzv. operaci Dynamo, během které bylo z této oblasti do 4. června evakuováno více než 330.000 spojeneckých vojáků. Tuto možnost dal spojencům sám Hitler, když nařídil zastavení postupu Wehrmachtu. Tento nepochopitelný krok dal šanci na přežití mnoha Francouzům.
Pokračování – dobytí Paříže
Zdroj: Bundesarchiv, Bild 146-1982-089-18 / CC-BY-SA 3.0
Němci pokračovali v postupu 5. června. Ofenzívy na řece Sommě a Aisně a postup do nitra Francie znamenal po dalších 4 dnech překročení řeky Seiny. 10. června se do bitvy o Francii zapojuje Mussoliniho armáda, jejíž útok v Alpách skončil neslavně. Avšak Němci postupují dále a 14. června vstupují do Paříže. V témže čase je prolomena Maginotova linie a předsedou vlády Francie se stává Philippe Pétain, hrdina z 1. světové války, který okamžitě začal s vyjednáváním příměří.
Mír byl uzavřen 22. června v Compiegne, ve stejném železničním vagóně, ve kterém Němci kapitulovali na konci 1. světové války.
Konec bitvy o Francii
Blesková válka na západě tak skončila po pouhých šesti týdnech. Francie byla rozdělena na dvě části, sever a západ byly okupovány Wehrmachtem, který začal využívat místní letecké základny a jižní a východní část, která zůstala Pétainovi, který se usadil ve Vichy. Bohužel hrdina 1. světové války zde nastolil režim, který prosazoval zájmy Německa. Také proto se v Londýně vytvořilo exilové hnutí Svobodných Francouzů, v jehož čele stál generál Charles de Gaulle. Bitva o Francii skončila jasným vítězstvím Německa a dala Hitlerovi motivaci do dalších bojů.
Autor: David Mánek
