V roce 1991 objevili turisté v Alpách velmi zachovalou mumii muže středního věku. Společně s ní byly nalezeny i kousky jeho oblečení a bot a také jeho výbava. Nejen z toho vědci zjistili, že muž žil v době měděné. Zaměřili se i na jeho trávicí soustavu, jejíž obsah přinesl zajímavé poznatky. Z nich lze pak zkonstruovat pravděpodobné události posledních dní jeho života.
Ledový muž zemřel v Ötzalských Alpách na hranici mezi Rakouskem a Itálií, odtud získal své jméno Ötzi. Nízká teplota zařídila, že tělo zůstalo v dobrém stavu po pět tisíc tři sta let.
Díky poraněním a obsahu žaludku dokázali vědci zjistit, jak trávil v horách své poslední dny. Analýze byly podrobeny i věci, které měl u sebe. Ty zahrnovaly například pazourek, základ luku i obyčejný mech.
Před smrtí na něj pravděpodobně někdo zaútočil
Zranění na Ötziho těle napovídala, že se pár dní před smrtí dostal s někým do boje. Na pravé ruce měl totiž větší řeznou ránu. To by naznačovalo, že něj někdo zaútočil ostrým předmětem podobným noži.
Je možné, že Ötzi z místa boje utekl i se svou výbavou, kterou tvořila ještě měděná sekyra a zásoby jídla včetně rostlin, hub a bobulovitého ovoce. Měl u sebe i mech, který mohl použít ke zhojení své nově utržené rány.
Chodil po údolí Schnalstal tak dlouho, než narazil na rokli. V ní si našel úkryt. Někde po cestě se pokusil vyrobit luk i šípy, což se mu se zraněnou rukou nepodařilo.
Když už si myslel, že své nepřátele setřásl, připravil si maso z kozoroha a jelena. Jenže se z chuťového zážitku neradoval dlouho.
Spekuluje se, že nepřátelé ho dohnali a ukončili jeho život přesně mířeným šípem. Zastánci této teorie poukazují přitom na tržnou ránu na jeho levém rameni, která byla objevena díky rentgenu. Jiní zase věří, že v horách umrzl či se stal obětí rituálu.
Ötziho původ objasnily rostliny z ledovce a rašeliník
James Dickson z univerzity v Glasgow šel se svými spolupracovníky ve studování Ötziho těla ještě dál. Rozhodli se prozkoumat rostliny, které se nacházely v ledovci. Domníval se, že to přinese další odpovědi ohledně života tohoto muže.
Zjistili, že ani ne třetina mechorostů, které se nacházely v Ötziho těle, se původně vyskytovala právě v Alpách. Zbytek se tam dostal zřejmě spolu s trusem býložravců, pravděpodobně kozorohů.
Jenže vědci našli v Ötziho tlustém střevě i rašeliník, který se vyskytuje pouze v mokřadech. Mohl tak pocházet z údolí Vinschgau v jižním Tyrolsku v Itálii. Tuto oblast ostatně výzkumníci označují jako jeho pravděpodobný domov.
Antiseptické vlastnosti rašeliníků jsou známé odnepaměti, takže se nabízí, že jej měl Ötzi u sebe právě kvůli zhojení svého zranění.
V roce 2007 se pak tým vědců zaměřil ještě na pyl v mužově střevě. Z výsledků jejich zkoumání vyplývá, že Ötzi více než den před svou smrtí cestoval z nižších, zalesněných nadmořských výšek do hor, kde skonal.
Ötziho tělo je zkoumáno dodnes. Jeho život i smrt ale stále provází spousta domněnek. Co však Ötzimu už nikdo neodpáře, je fakt, že jde o nejstarší známou evropskou mumii, jež vznikla zcela přirozeně.
Autor: Šárka Blahoňovská
