Penicilin je pro nás v dnešní době jakousi samozřejmostí. Antibiotikum, jímž léčíme zdravotní neduhy a díky kterému se naše tělo dokáže poprat s infekcemi. Byly ale doby, kdy penicilin neexistoval. Jeho objevení přitom bylo doprovázeno celou řadou zajímavých a skoro až těžko uvěřitelných náhod.
Penicilin byl objeven v roce 1928 – konkrétně 28. září. Za jeho objevem stojí skotský vědec Alexandr Fleming. Ačkoli objevil něco úžasného, co v dnešní době neskutečně pomáhá, zpočátku se nedočkal kdovíjak velkého ohlasu a uznání.
Zoufalost a bezmoc byly pro vědce hnací silou
Alexandr Fleming nepocházel z bohatých poměrů. Ba spíše naopak. Vystudoval medicínu a jeho další kroky směřovaly ke kariéře chirurga. Byl však naverbován do střeleckého oddílu, a to jeho životní cesty pozměnilo.
Během první světové války fungoval jako lékař, který se dennodenně setkával s bezmocí a zoufalstvím při pohledu na desítky umírajících vojáků. Neměl možnost, jak jim pomoci. Vojáci umírali jak na zranění z války, tak především na infekce, které se jim dostaly do otevřených ran a proti kterým doposud neexistovala žádná pomoc.
Penicilin vznikl vlastně náhodou
Vědec se snažil najít látku, která by uměla bojovat proti bakteriím. Měl za sebou stovky pokusů a bohužel ani jeden úspěšný. Laboratoř plná pokusných misek bez pozitivního výsledku však Alexandra Fleminga nezastavila.
Zajímavé je, že za objevením penicilinu, jak vědec tuto látku později naprosto jednoduše nazval, stála náhoda. Stačila nepozornost v podobě nezavřeného okna do laboratoře, díky které se dovnitř dostala plíseň, vyrostla v jedné misce houba. A ta zahubila všechny bakterie ve svém dosahu.
Zázračný objev měl jedno velké „ale“
Na první pohled by se zdálo, že se vědci podařilo něco naprosto úžasného, ba dokonce nemožného. Do této chvíle neexistovala pomoc proti nemocem. Lidé umírali a dožívali se v průměru pouhých třiceti jedna let. Najednou tu ale byla látka, která mohla pomoci a všechno zvrátit. Mělo to však jedno velké „ale“.
Látka sice existovala a vědec ji udržoval aktivní za pomoci masového vývaru, nedařilo se mu však úspěšně ji oddělit, a nebylo ji proto možné aplikovat na lidi.
Po deseti letech přišel zlom
Až po deseti letech se trojici Fleming, Flory a Chain podaří izolovat penicilin z masového vývaru a vůbec poprvé jej použít na pokusné myši. Stojí za tím neskutečně náročný proces, který ale stojí za to. Trojice se rozhodne penicilin použít na člověka.
Za pomoci americké firmy dojde k velkovýrobě penicilinu, který se začne podávat vojákům. Od toho okamžiku se látka, která zachraňuje životy, dostává do celého světa. Dnes už bychom si bez antibiotik život nedokázali představit.
Autor: Nikol Kolomazníková
