2. světová válka byla na svém startu, když Sovětský svaz začal s útokem na Finsko a to bez předchozího vyhlášení války. Konflikt probíhal v zimním období a byl ukončen podepsáním Moskevské mírové smlouvy 13. března 1940. Velmi kruté boje přinesly mnoho obětí na obou stranách, ale Finsko přeci jen dopadlo o mnoho lépe. Zimní válka přinesla mnoho momentů, které si zaslouží pozornost a podrobnější popis.
Důvody napadení Finska
Zdroj: Jniemenmaa na en.wikipedia
Napadení Finska vojsky Sovětského svazu a výsledek Zimní války byl pro vedení Sovětů více než strategicky důležitý. Stalinova velmoc totiž požadovala přepuštění části finských hraničních území výměnou za méně významné pozemky jinde. Důvodem měla být ochrana Leningradu, který se nacházel přibližně 32 km od hranic s Finskem. Zimní válka byla dílčím krokem, který měl vést k expanzi SSSR dle podepsaného paktu Ribbentrop-Molotov.
Obří ztráty na obou stranách
I přes obrovskou přesilu vojska Sovětského svazu a konečný výsledek byly ztráty na straně SSSR o mnoho vyšší než ty finské. Možnou příčinou byl amatérský přístup mnoha armádních velitelů, kteří do Rudé armády nastoupili. Vedle toho je třeba zmínit neuvěřitelnou obětavost a odvahu finských vojáků, kteří svou vlast bránili. Nejspíše z toho vzešly rozdílné ztráty obou národů v průběhu Zimní války.
- poslal do boje téměř 1 milion vojáků, z nichž padlo více než 126 tisíc a 188 tisíc bylo zraněno. Od počátku byl výhodou Sovětů počet nasazených tanků (6541) a letadel (3880). Tanků bylo v boji zničeno nebo vyřazeno kolem 3500 a letadel kolem pětiset.
- nasadilo téměř 350 tisíc vojáků, z nichž bylo necelých 26 tisíc zabito, 43,5 tisíce zraněno a okolo jednoho tisíce zajato. Finská armáda trpěla nedostatkem válečné techniky. Disponovala pouhými 32 tanky a 114 letadly.
Finské jednotky
Z čísel by se mohlo zdát, že vítězství Finů bylo velmi blízko. Ale ve skutečnosti tomu tak nebylo, i když finská obrana byla velmi pevná, což prodlužovalo boje, tak vojáků Rudé armády bylo příliš mnoho.
Významné milníky Zimní války
- invaze SSSR do Finska bez vyhlášení války
- Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů
- další ofenzíva Rudé armády pod velením Timošenka
- prolomení Mannerheimovy linie ve druhé bitvě u Summy
- podepsání Moskevského míru
Přes veškeré snahy SSSR o rychlé ukončení Zimní války muselo dojít k první a druhé ofenzivě. Při první byli finští obránci úspěšní v mnoha dílčích bitvách a postup Rudé armády byl velmi pomalý. Teprve po převzetí velení Timošenkem a s počátkem tzv. druhé ofenzivy došlo k prolomení obranných pozic Finů, což vedlo k potřebě podepsat mírovou smlouvu ze strany Finska.
Zdroj: Wikipedia
Zisky SSSR po podpisu míru
Podpisem Moskevského míru na konci Zimní války bylo Finsko nuceno postoupit Sovětům 11% svého předválečného území. Mezi nejdůležitější zisky SSSR patřil Rybářský poloostrov, Ladožská Karélie a Karelská šíje. Navíc bylo Finsko nuceno upustit od téměř třetiny ekonomických zvýhodnění, které před válkou uplatňovalo vůčí Sovětskému svazu. To se zdá jako velký úspěch, ale pozor ztráty Rudé armády byly obrovské.
Pozitiva pro všechny strany
Zimní válka ukázala, že Rudá armáda není tak silná a Adolf Hitler začal čím dál více věřit, že Sovětský svaz snadno porazí. Finsko sice ztratilo část území, ale udrželo si svou svrchovanost a navíc odvaha a úspěchy v bojích národ stmelily poprvé po finské občanské válce z roku 1918. Sovětský svaz mimo vítězství začal s reorganizací Rudé armády, která díky obřím ztrátám ztratila na prestiži. Úkol byl svěřen veliteli 1. stupně Timošenkovi, který nahradil maršála Vorošilova.
Zvláštnost na závěr
Zimní válka je většinou historiků brána jako součást 2. světové války, ale existuje i několik dějepisců, kteří tvrdí, že jde pouze o souběžný konflikt. Výsledkem bylo vítězství Rudé armády, ale také obří ztráty na životech i technice.
Autor: David Mánek
