Válka ve Vietnamu probíhala v letech 1955 až 1975. Ozbrojený konflikt měl po celou dobu své odpůrce, kteří se pomocí protestů snažili jeho průběh zastavit. Jenže marně.
V roce 1970 kvůli nim navíc přišlo o život hned několik osob z řad těch, kteří se rozhodli veřejně vystoupit. 2. května 1970 potlačili vojáci v Kentu v americkém Ohiu povstání studentů, kteří se snažili vyjádřit svůj nesouhlas s válkou ve Vietnamu.
V následujícím dni pak pomocí slzného plynu rozptýlily jednotky Národní gardy několik dalších protestů. Obvykle k tomu došlo navíc i za pomoci bajonetů a pušek.
Následoval zákaz veškerých shromáždění a protestů, který měl předejít jakýmkoli problémům. I přesto ale spousta lidí neuposlechla a rozhodla se bojovat. To nakonec vedlo k tragédii.
2 000 protestujících
Zhruba 2 000 osob se sešlo 4. května roku 1970, aby protestovaly společně proti válce ve Vietnamu. Jenže jejich protest se od začátku setkal s odporem.
Jednotky Národní gardy okamžitě zakročily. Nařídily davu, aby se rozešel. Napadly studenty granáty se slzným plynem a následně postupovaly proti lidem s bajonety a policejními štíty.
Když se ani poté dav neuklidnil, bez jakéhokoli varování začalo několik gardistů po davu střílet. Vypálili více než 60 ran, které v davu náhodně trefily několik osob.
Čtyři lidé byli na místě mrtví. Dalších devět střelba zranila, přičemž jeden z nich skončil trvale ochrnutý. Nejvzdálenější oběť přitom byla od místa výstřelu vzdálena až 250 metrů.
Později se studenti pokusili ještě o další protesty, tentokrát je ale naštěstí jejich kantoři dokázali včas uklidnit, aby nedošlo k dalším zbytečným zraněním a smrtím. Krveprolití, ke kterému došlo, ale přesto zanechalo na protestantech jizvy.
Obraz protiválečného hnutí
Útok, kterého se členové Národní gardy dopustili, vyvolal na mnoha místech ve Spojených státech další protesty. Ty obvykle probíhaly bez zranění a v poklidu. Několik let lidé doufali, že budou gardisté potrestáni.
V roce 1974 bylo ukončeno vyšetřování se všemi, kteří tehdy stříleli. Stát je nakonec, pro mnohé nepochopitelně, osvobodil a řekl, že nedošlo k žádnému pochybení.
Podle všeho studenti neuposlechli, a příslušníci gardy tak jednali oprávněně, když do nich začali střílet. Přestože oficiální vysvětlení zní, že k žádnému trestnému činu nedošlo, svět si dodnes událost připomíná.
Fotografie z místa činu se navíc staly trvalým obrazem protiválečného hnutí, ke kterému se lidé neustále vrací i při menších demonstracích týkajících se války a válečného režimu.
Zdroj: History.com
Autor: Šárka Cvrkalová
