Jmenovala se Renia Spiegel. Byla to polská Židovka, která zemřela ve svých osmnácti letech. Zanechala po sobě něco, co ji udrží naživu v srdci každého z nás. Sedmisetstránkový deník putoval z ruky do ruky a uchoval se i po všech hrůzách. Rodina se ho nakonec rozhodla pomocí vydavatelství zveřejnit. A to i přesto, že sami ho celý nečetli.
Pro sestru Elizabeth a matku Rosu byla slova v něm příliš bolestivá. Přiznaly, že dokázaly přečíst jen pár řádků, než se jim do očí nahrnuly slzy. Světu ale může deník dát hodně.
Psala ho od svých čtrnácti
Svůj první záznam do deníku Renia napsala v lednu roku 1939. Tehdy jí bylo čtrnáct let a její rodné město v Przemyśl Polsku, které tehdy bylo pod sovětskou okupací bylo bombardováno.
Od toho dne dívka každý den psala. Psala do deníku zážitky, pocity, naděje, psala o tom, co se dělo, i o tom, co by se dít mohlo a co by si přála.
Doplňovala texty úryvky z písní, které si zpívala, když se bála a třásla se strachy, aby ji a její rodinu nacisté neobjevili. Když byla s rodinou převezena do židovského ghetta, deník se jí podařilo uchránit.
I tam potom pokračovala v popisování hrůz. Renia se snažila básnit a deník naplnila i vlastními rýmy. Zvláště poté, co se oddělila od své matky, o ní psala téměř v každé větě.
Navíc hodně napsala o své první lásce. Popisuje radost ze života, první polibek i strach, že zůstane naživu, zatímco její přítel bude zastřelen. To se nakonec nestalo.
Renia Spiegel byla objevena a zastřelena nacisty pár dní poté, co unikla z ghetta. Její deník byl tehdy na bezpečném místě v rukou jejího přítele.
Tomu se ho podařilo uchránit i v Osvětimi a po válce ho odevzdat těm, kteří z něho po sedmdesáti letech dokázali udělat knihu.
Dlouhé roky ležel v trezoru
Až v roce 2012 došlo k překladu z němčiny. Díky grafickému zpracování se útržky na téměř nečitelném papíře staly legendou, kterou si dnes mohou přečíst tisíce lidí po celém světě.
Deník byl publikován v září roku 2019. Jeho přínos je srovnáván s deníkem, který po sobě zanechala slavná Anna Franková. Představuje všechno, co Židé ve válce prožili.
Čtěte také:
Bílá růže a Edelweiss Piraten: Děti, které potrápily nacistické Německo. Řekneme vám proč
Naději, bolest, radost, lásku, smutek. Je zajímavé, že i když Renia prožila především utrpení, její slova jsou z velké části naplněna pozitivními emocemi.
Její život byl ukončen, aniž by se stihla posledními řádky rozloučit s rodinou a přítelem.
Autor: Šárka Cvrkalová
