O tom, že byl nacismus jeden z nejzrůdnějších totalitních režimů, nemůže být pochyb. Postupem času ale jeho historická stopa mizí. Přiživší svědkové pomalu umírají a písemné svědectví nemá takovou sílu. I proto vznikl projekt Faces of Auschwitz. Připomíná například i mladou dívku Czesławu Kwoku.
Czesława se narodila 15. srpna 1928 ve vesnici Wólka Złojecka. Jediným jejím proviněním bylo to, že byla katolička a bydlela na špatném místě.
Nedobrovolné vysídlení
Právě v místě jejího bydliště se totiž Adolf Hitler rozhodl realizovat svůj projekt nazvaný Lebensraum, což v překladu znamená „životní prostor“. Jeho cílem bylo údajně spravedlivě rozdělit prostor a půdu, aby to odpovídalo právům německého národa. Což v praxi znamenalo vyhnat původní polské obyvatelstvo a osídlit místo Němci.
Většina obyvatel vesnice byla římskokatolického vyznání, tedy byli nacistickému režimu nepohodlní. S nadsázkou se dá říci, že se Adolf Hitler nechtěl dělit o své vůdčí postavení v životě lidí, a to ani s papežem či Ježíšem.
Katolíci — nežádoucí
Z toho důvodu byli všichni věřící, kteří se scházeli mimo dohled státu, tedy například v kostelích či ve své komunitě, značně podezřelí a také nežádoucí.
Czesława byla tedy i se svou matkou Katarzynou převezena do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim.
Německá pečlivost
Celkově tam bylo posláno zhruba 116 000 Poláků a každý z nich byl před svým přijetím do tábora vyfotografován. Dnes nám to může přijít neuvěřitelné, s jakou nesmyslnou pečlivostí a systematičností ničil nacistický režim životy obyčejných lidí.
Není divu, že se po pádu Hitlerova režimu snažilo mnoho lidí zápisy zničit. Naštěstí se to ale nepovedlo a malá část fotografií i vězeňských katalogů se zachovala.
Černobílých snímků se ujala brazilská digitální koloristka Marina Amaral. Jako první se jí do ruky dostala právě fotografie Kwoky a ona se rozhodla, že snímku vrátí barvu, aby vypadal aktuálně.
Vdechla fotografiím nový život
To se rozhodně povedlo. Barevná fotografie vypadá neuvěřitelně aktuálně a silně. Strach v dívčiných očí je téměř hmatatelný.
Její šrámy v obličeji jen svědčí o příšerném zacházení ze stran dozorců a oholená hlava pak jen podtrhuje ztrátu veškeré lidské důstojnosti.
Barevná fotografie měla velký úspěch. Umělkyně se tedy rozhodla ve své práci pokračovat. Vznikl tak projekt Faces of Auschwitz. Přidala do něj dalších 20 vybarvených obrázků. Historikové k nim pak přidali informace, které o dotyčném dokázali zjistit.
Barevné obrázky jsou němým svědkem neuvěřitelné tragédie, která stála život milióny lidí. Snad zůstanou dostatečně silnou připomínkou, která zabrání lidstvu opakovat jeho chyby.
Zdroj: Allthatsinteresting.com, Facesofauschwitz.com
Autor: Markéta Mladá
