Strážce podsvětí, tříhlavý pes Kerberos je jen postavou z bájí, která podle mnohých ve skutečnosti nikdy neexistovala. Co ale věda potvrdit dokáže, je existence dvouhlavého psa, kterého uměle vytvořil sovětský vědec Vladimir Děmichov.
Pro někoho byly z počátku fotografie zachycující Děmichov s dvouhlavým zvířetem jen upravené a falešné záznamy, později se ale potvrdilo, že některé z vědcových pokusů skutečně dokázaly něco, čemu doposud nikdo nevěřil.
Většina z jeho pokusů byla neúspěšná, jiné ale měly úspěch
Děmichov pracoval na pokusech se zvířaty dlouhé roky, jeho hlavním objektem zájmu ale vždy byli psi.
Zkoušel na nich různé transplantace orgánů, které se mu po čase začaly dařit, a tak nakonec dostal nápad vyzkoušet něco, co tu ještě nebylo.
Rozhodl se transplantovat hlavu jednoho živého zvířete na druhé, a vytvořit tak dvouhlavého psa.
Některé z jeho pokusů byly úspěšné, jiné nikoli, nejvíce medializovaným se stal ale dvacátý čtvrtý pokus z roku 1959.
Tehdy se Děmichov podařilo transplantovat na tělo německého ovčáka hlavu menšího psa, která samostatně viděla, slyšela i cítila, dokonce mohla sama žrát a pít.
Byla sice napojena na životní funkce původního zvířete, nicméně nikoli na jeho žaludek, veškerá strava proto propadávala dýchacími trubičkami na podlahu.
Tento pes nakonec přežil pouhé čtyři dny, to ale především kvůli chybě v operaci a díře v krku.
Nebýt jí, podle Děmichova mohl pes žít mnohem déle.
Ačkoli jeho nejúspěšnějším pokusem byl pes žijící bezmála měsíc, ten se nikdy nesetkal s mediálním obrazem a nejsou o něm téměř žádné záznamy.
V budoucnu by mohla být taková transplantace velkou událostí
Mnozí stále nevěří tomu, že někdo dokázal spojit dvě zvířata tak, aby dokázala nějaký čas normálně žít a fungovat. Jiní to považují za zázrak, který ale nemůže trvat déle než pár dní.
Podle některých vědců jsou ale Děmichovovy výzkumy velkým krokem a i dnes, po více než šedesáti letech, se z nich máme co učit.
Je velmi možné, že transplantace nejen orgánů, ale i částí těla bude brzy u zvířat skutečnou záležitostí.
V současné době se podobným výzkumem zabývá italský veterinární neurochirurg Sergio Canavero, který věří, že se jedná o velmi blízkou budoucnost, která by časem mohla v některých ohledech ovlivnit i lidskou medicínu.
Autor: Šárka Cvrkalová