Během pouhých pěti let zabila epidemie zvaná cocoliztli až patnáct milionů lidí, což odhadem odpovídalo asi osmdesáti procentům celé aztécké populace. V aztéckém jazyce slovo cocoliztli znamená mor. Tato epidemie tehdejším obyvatelům území dnešního Mexika zřejmě zasadila poslední ránu. Vědci nyní konečně odhalili viníka této smrtící nemoci.
Evropští kolonizátoři přivezli se svým příchodem do Nového světa nejrůznější nemoci. Jelikož se s mnohými bakteriemi místní obyvatelé nikdy nesetkali, neměli proti nim žádnou imunitu.
„Epidemie cocoliztli z let 1545 až 50 byla jednou z mnoha epidemií, které postihly Mexiko po příchodu Evropanů. Byla druhou nejničivější epidemií, která vedla k tak obrovským ztrátám na lidských životech,“ uvedla pro britský deník The Guardian Åshild Vågene z univerzity v německém Tübingenu.
Španělští kolonizátoři zavlekli do Mexika mnoho chorob
Epidemie cocoliztli udeřila v dnešním Mexiku a v části Guatemaly pouhé dvě desetiletí poté, co zde asi osm milionů lidí zabily spalničky. Ty sem byly zavlečeny v přímém důsledku příjezdu španělských kolonizátorů. Ti v čele s Hernánem Cortésem připluli k břehům dnešního Mexika v roce 1519.
Odpovědi nalezeny v chrupu zemřelých
Historici dlouho diskutovali o příčině této epidemie a nyní jsou konečně schopni nabídnout přímé důkazy pomocí DNA. Tu vědci získali z kosterních pozůstatků a zubů zemřelých na tuto nemoc, z tamějšího pohřebiště.
Za vše byla zodpovědná salmonela
Při analýze našli stopy bakterie Salmonella enterica paratyphi C. Výzkumný tým uvedl, že tento typ salmonely se šíří prostřednictvím infikovaného jídla a vody. Je možné, že se nákaza na území dnešního Mexika mohla dostat přes domácí zvířata, která s sebou španělští kolonizátoři přivezli.
Tato bakterie způsobuje tzv. enterickou (střevní) horečku podobnou břišnímu tyfu. V Evropě se vyskytovala již ve středověku. Aztéky žijící na území dnešního Mexika v roce 1545 postihla v podobě vysokých horeček, bolestí hlavy a krvácení z očí, úst a nosu. Smrt následovala za tři až čtyři dny.
Podle profesorky archeologie Elizabeth Graham bylo problémem i to, že bylo celé společenství zasaženo hromadně a nikdo nebyl schopný starat se o někoho dalšího. Polovina zbývající populace Aztéků pak zemřela při druhém vypuknutí epidemie mezi lety 1576 až 1578.
Projevy této nemoci mohly být u původního obyvatelstva jiné, než když tyfus řádil v Evropě. Na kontinentu tehdejšího Nového světa byl před příchodem evropských kolonizátorů úplně neznámý a místní populace vůči němu neměla vytvořenou žádnou imunitu, uvedla členka výzkumného týmu Kirsten Bos pro deník The Guardian.
Španělští dobyvatelé tak Aztéckou říši zlikvidovali nejen zbraněmi, ale zdecimovali ji též nepřímo, zavlečením nebezpečných chorob.
Zdroj: history.com, irozhlas.cz
Autor: Michaela Pauerová
