Hladovění bylo mezi věřícími ženami běžným způsobem, jak napodobit Ježíšovo utrpení v jeho mukách během umučení. Zatímco svatí muži prožívali utrpení fyzickými tresty či celibátem, ženy upřednostňovaly zažít toto dobrovolné trápení díky půstu. Z tohoto důvodu se jim říkalo „postící se dívky“.
Schopnost přežít bez jídla a pití byla obvykle přisuzována některým svatým ve středověku. Považovalo se to za zázrak a znamení svatosti. „Postící se dívky“ se však staly velikým fenoménem viktoriánské éry.
Hladovějící podvodnice
Mladé ženy či předpubertální dívky po celém světě tvrdily, že přežijí neomezeně dlouhou dobu bez jídla a pití. Mimo to často říkaly, že mají náboženské či magické schopnosti.
Dosáhly tak velkého renomé (některé i mezinárodního) a věřící považovali takové případy za zázračné. Fascinovaní lidé neváhali cestovat na velké vzdálenosti jenom proto, aby takovou dívku spatřili na vlastní oči.
Dívky v některých případech měly po těle i stigmata. Nakonec se většinou ukázalo, že jde o podvody. Lékaři však tento jev většinou připisovali hysterii ze strany dívky. Ne vždy tyto ženy, zřejmě toužící po slávě, dopadly dobře. Někteří historici věří, že byl tento fenomén raným příkladem mentální anorexie.
Fascinující i tragický příběh Sarah Jacobsové
Koncem 60. let 19. století se lidé z celé Británie hrnuli do malé vesničky v Carmarthenshire, aby ten zázrak viděli na vlastní oči. Dvanáctiletá Sarah Jacobs, postící se velšská dívka, jak ji všichni nazývali, prý nejedla ani nepila více než dva roky.
Sarah Jacobsová se narodila v roce 1857 na farmě kousek od vesnice Llanfihangel-ar-Arth. Rodiče měli ve venkovské komunitě dobré jméno a byli silně věřící. V devíti letech Sarah onemocněla a po zotavení jí doktoři nakázali dlouhý odpočinek. Čas trávila v posteli v ložnici rodičů především čtením Bible a skládáním básní.
Zpohodlnělá a rozmazlovaná začala odmítat jídlo
Oproti studenému podkroví a náročné práci u zvířat na farmě to pro ni bylo určitě příjemnější trávení času. Zřejmě proto začala odmítat jídlo, aby zůstala stále slabá. Byla skutečně věřící, ale zda její půst měl i duchovní smysl, nebo šlo pouze o promyšlenou manipulaci, není dodnes jasné.
Její „půst“ trval dva roky
Brzy začala vidět smysl v tom, co dělá. Rodiče ji v jejím klamu možná sami povzbuzovali a později veřejně tvrdili, že dcera neměla od října 1867 žádné jídlo. Přitom normálně rostla a prospívala. A tak to šlo celé dva roky.
Mezitím se její příběh rychle rozšířil a Sarah se brzy stala celebritou. Nejdříve jen lokální, ale poté, co o tomto úžasném zázraku napsal místní duchovní do novin, přišla sláva takřka přes noc.
Sjížděli se za ní lidé z celého Walesu a v úžasu zírali na dívku, která se vymyká zákonům přírody. Přinášeli dary, peníze, květiny a Sarah jen ležela v posteli, četla a citovala Bibli.
Žít déle než dva roky bez jídla a vody je zjevně nemožné, ale ve viktoriánské době lidé opravdu věřili, že jsou svědky zázraku. Jak Sarah získala jídlo, není známo. Dokonce na ni byla nasazena hlídačka, ale ta u ní nebyla přes noc. Někteří se proto domnívali, že Sarah si obstarávala jídlo, když všichni spali.
Podezření měli až v Londýně
Když to takto šlo již dva roky, někteří lidé začali mít podezření, že se jedná o podvod. Přijel lékař až z Londýna, aby Sarah, která normálně prospívala, prohlédnul. Měl podezření, že jí její sestra tajně nosí jídlo, nebo že se Sarah tajně v noci budí, aby se najedla a napila.
Nařídil proto šesti zdravotním sestrám, aby Sarah nepřetržitě sledovaly ve dne i v noci. Neměly ji léčit ani jí nijak pomáhat, pouze jí dát najíst, pokud o to sama požádá.
Zabila ji vlastní sláva
Pokud si Sarah předtím mohla obstarat jídlo, nyní už to nebylo možné. Pýcha nebo náboženské přesvědčení, či dokonce nediagnostikovaná nemoc jí nedovolily přiznat se ke lži. A tak pouze ležela v posteli a čekala na smrt, zatímco ji sestry sledovaly a dělaly si poznámky.
Tento krutý experiment trval pět dní
V prosinci roku 1869 Sarah Jacobsová sestrám umřela hlady před očima. A zázrak byl u konce. Při pitvě žaludku byly nalezeny kostičky z ryby nebo malého ptáčka – důkazy, že dříve něco snědla. Její rodiče byli odsouzeni za zabití, lékaři ani sestry zapojené do experimentu souzeni nebyli.
Další známé „postící se dívky“
Proslulou hladovějící dívkou byla i Mollie Fancher z USA, přezdívaná Brooklynská záhada. Ta po těžkém úrazu přišla o zrak a byla zcela upoutána na lůžko až do své smrti. Údajně 14 let nejedla a žila pouze ze vzduchu. Měla mít také věštecké schopnosti. Její tvrzení však nebyla nikdy odborně ověřena.
Krmila ji z ručníku
Notoricky známou se stala též „Podvodnice Anna Moore” z Derbyshiru. Chudá žena, která chtěla přijít k bohatství prohlašováním, že pět let nejedla. Byl u ní proveden experiment, stejně jako u Sarah.
Nakonec se však zjistilo, že během experimentu ji tajně krmila její dcera, která jí chodila umývat obličej ručníkem. Ten však předtím namáčela do mléka či vývaru a následně jí tekutinu ždímala do úst.
Zdroj: dailymail.co.uk, bbc.co.uk, en.wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová