Ve spojitosti s životem pruského krále se často zmiňuje homosexualita a vojenské úspěchy. Pravdou je, že celý Fridrichův život je zajímavý už jen proto, že za jeho vlády se téměř ztrojnásobila velikost Pruska a zdvojnásobil se počet obyvatel na 5 milionů.
Fridrich a složité mládí pod diktaturou otce
Fridrich se narodil v roce 1712 v Berlíně a do dějin se zapsal především jako udatný vojevůdce. Přesto, že byl jako dítě často nemocný a jeho povaha byla mírná a přátelská, prostředí berlínského dvora se na něm muselo podepsat.
Jeho otec Fridrich Vilém I. byl drsný a nesnášenlivý muž. Od svého okolí vyžadoval naprostou podřízenost a poslušnost. Na syna Fridricha kladl přehnané nároky a ztrpčoval mu život. Chtěl ze syna, který měl rád umění a hudbu, vychovat neohroženého vojáka.
Fridrich byl inteligentní a učenlivý, to ale otec neocenil a neviděl rád, když chlapec trávil čas ve společnosti kultivované a vzdělané matky Sophie (sestry Jiřího II.) a jejich přátel.
Rebelství bylo potrestáno svatbou
Dějiny se zmiňují o tom, že mladý Fridrich měl už v 16 letech blízký vztah se svým pážetem. Možná to byla snaha najít si u dvora blízkého přítele, možná šlo jen o vzdor. Otci se ale synovo chování nelíbilo a jednoho ze synových blízkých přátel, se kterým chtěl uprchnout, nechal veřejně popravit. Vítězoslavně potom synovi oznámil, že má pro něj nevěstu.
Manželství za trest zavinilo nenávist k nevěstě
Fridrich otce prosil, aby si jeho svazek s neteří císařovny Alžběty Kristýny rozmyslel, ale otec byl neoblomný. Ani hrozba sebevraždy nezabrala a mladého prince nezachránila.
Přestože byla mladá nevěsta příjemná a poslušná, mladý Fridrich ji nenáviděl a nijak se tím netajil. Na Alžbětu Kristýnu Brunšvicko-Bevernskou nečekalo u berlínského dvora nic dobrého. Manžel ji v soukromí ponižoval, na veřejnosti byl vždy odtažitý. Ani zbytek rodiny mladou šlechtičnu nepřijal, a tak se naučila žít v ústraní. Za 53 let manželství k ní Fridrich nenašel cestu.
Život mladého následníka trůnu
Princ trávil co nejvíce času na bitevním poli, kde sklízel úspěchy. Ve společnosti mužů a nesvázaný dvorní etiketou, se cítil svobodný.
Fridrich II. králem
Fridrich a jeho válečné a diplomatické úspěchy se ještě zvětšily, když se po smrti otce stal králem. Kromě připojení nových území, zavedl v Prusku celou řadu reforem v soudnictví, školství a v armádě. Za jeho vlády se ve velkém začaly pěstovat brambory a lidé neměli hlad. Nechal vysoušet bažiny, stavěl hráze a vítal každý krok k pokroku. Došlápl si na úředníky a zavedl pro ně kodex, který měl ochránit obyčejné lidi.
Trochu skrytá tvář obávaného vojevůdce
Pruský vládce se celý život zabýval francouzskou kulturou, a jak vyplynulo v pozdější době, měl velice intenzivní vztah s francouzským filosofem Voltairem, který ve svých soukromých dílech, které nebyly určeny pro veřejnost, zmiňoval Fridrichovu homosexualitu. Jeho dílo však někdo ukradl a později bylo zveřejněno.
Kde se skrývá pravda?
S Fridrichovou orientací to není úplně jednoznačné. Jeho lékař po panovníkově smrti uvedl, že měl malou deformaci penisu, která byla příčinou impotence.
To by vysvětlovalo jeho vztah k manželce. Na druhé straně, z korespondence přátelům vyplývá, že jedno z mála šťastných manželských období prožil panovník na zámku Rheinsberg, kde se s Alžbětou na chvíli sblížil přes společnou zálibu v umění a kde měl plnit manželské povinnosti, i když to nebylo s nadšením.
Kde byla pravda, se už nedozvíme, a vlastně to není ani důležité. Po Fridrichovi II. zůstalo bohaté dědictví, prosperující země a plná pokladna. Podporoval vzdělání a náboženskou toleranci. Zakázal mučení. Berlín se za jeho vlády stal jednou z nejvýznamnějších metropolí a Prusko se zařadilo mezi nejmocnější země Evropy.
Zdroj: biography.com, allthatsinteresting.com, cs.wikipedia.org
Autor: Lída Kropáčková
