Árijská rasa měla být silná a čistá. Jakékoliv užívání omamných látek bylo považováno za znak velké slabosti. Všechny drogy byly zapovězené – všechny až na jednu. Pervitin neboli metamfetamin byl naopak doporučován. Hitler jím dokonce dopoval své vojáky v honbě za dokonalou armádou.
Metamfetamin, pervitin, slangově také tzv. matro je syntetický stimulant patřící do skupiny amfetaminů. Poprvé byl vyroben na konci 19. století v Japonsku. Němci se o droze zřejmě poprvé dozvěděli v roce 1936, kdy ji používali někteří sportovci jako doping na olympijských hrách.
Pervitin jako lék
Od té doby se jej i oni sami snažili syntetizovat. To se jim povedlo v roce 1937. Farmaceutická společnost Temmler-Werke začala látku ihned prodávat pod názvem Pervitin Tabletten.
Údajný lék byl dokonce prodáván bez receptu a provázela ho masivní reklamní kampaň. Braly ho pracující v továrnách i ženy v domácnosti. Pomáhal proti únavě i při hubnutí. Daly se také pořídit bonboniéry s amfetaminem.
Dokonalá armáda
Reklamu droze začal dělat sám velký Vůdce. Její použití ve vojenství tedy byla jen otázka času. Hitler chtěl ve své armádě jen silné lidi a metamfetamin měl jeho vojáky udělat ještě silnější. Měl z nich udělat nadlidi.
Tohoto úkolu se zhostil doktor Otto F. Ranke, který vyzkoušel pervitin na skupině lékařů. Z výsledků byl nadšen. Byl přesvědčen, že tohle je způsob, jak by mohlo Německo vyhrát druhou světovou válku.
Blesková válka
Němci totiž byli zastánci vojenské strategie, které se říkalo blitzkrieg. Jednalo se o bleskový útok, jehož devízou byla rychlost a velká koncentrace síly. Nepřítel měl být překvapen velkou razancí útoku, kterému se pak nedokázal ubránit. Nejslabším článkem této strategie byli právě lidé.
A to měl právě vyřešit pervitin. Vojáci po něm byli soustředěnější, nepotřebovali tak často jíst a především nepotřebovali tolik spát.
Sám lékař drogu používal a do svého vojenského deníku si zapsal: „S pervitinem můžete pracovat 36 až 50 hodin, aniž byste pociťovali znatelnou únavu.“
Nakonec se dostavily abstinenční příznaky
Pervitin brali vojáci při okupaci našeho území v roce 1938 i při invazi do Polska roku 1939. V roce 1940 jeden z lékařů začal upozorňovat na rizika spojena s užíváním metamfetaminu. Ten se sice začal prodávat jen na recept, v armádě však k žádným změnám nedošlo.
Za pouhé dva měsíce bylo nacistické armádě dodáno přes 35 miliónů tablet pervitinu. Vojáci se tak dokázali přesouvat z místa na místo neuvěřitelnou rychlostí, neboť byli schopni i tři dny nespat.
Až na konci roku 1941 se začala brát v potaz zdravotní rizika s pervitinem spojená. Vojáci měli problémy se srdcem a začaly se u nich objevovat značné abstinenční příznaky. V roce 1942 byla produkce této drogy už značně omezena, přesto se mezi vojáky objevovala i nadále.
Zdroj: Grunge.com, Time.com
Autor: Markéta Mladá
