Adolf Hitler měl umělecké ambice a jeho snem bylo stát se malířem. Dokonce se přihlásil i na uměleckou školu. Na tu se však nedostal a slavným malířem se nestal. Jaké byly příčiny jeho selhání? Mohl tento jeho neúspěch změnit osud celého lidstva?
Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889 v malém rakouském městečku Braunau am Inn. Už odmalička rád maloval a umělecká kariéra byla jeho velkým snem. To se však nelíbilo jeho otci, který vládl rodině pevnou rukou. Někdy až příliš pevnou.
Pro syna si představoval kariéru ve státní správě, nejlépe jako úředníka. V roce 1903 ale náhle zemřel. Do Hitlerovy budoucnosti tak už mohla hovořit jen jeho matka, která jeho výtvarné zájmy značně podporovala.
Ze střední školy odešel
Jako dítě měl budoucí vůdce celkem dobrý prospěch. To se však změnilo na střední škole. Učivo ho nebavilo, tedy kromě dějepisu a výtvarné výchovy.
Rád si četl knihy, zajímal se o mytologii a historii, ale střední školu nedokončil.
Jeho matka ho finančně podporovala, přestože jeho studijní výsledky byly žalostné. I z toho důvodu si mohl dovolit odejít v 17 letech do Vídně a konečně si splnit svůj sen a stát se slavným vídeňským malířem.
Na uměleckou školu se nedostal ani napodruhé
V roce 1907 se odhodlal a přihlásil se na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Škola ten rok přijala 75 % uchazečů. Je skoro až neuvěřitelné, že se Adolf Hitler na školu nedostal. Zůstal mezi těmi 28 uchazeči, kteří měli smůlu.
Hitler byl totálně v šoku. Ale o rok později to zkusil znovu. Opět neúspěšně. John Gunther ve své knize Inside Europe vysvětluje, proč nebyl na školu přijat. „Hitlerova díla byla zcela prostá rytmu, barvy, citu nebo duchovní představivosti.“
Byl by lepší architekt
Jeho obrazy spíše připomínaly technické výkresy. Vůdce sám později tvrdil, že ho kresby postav nikdy příliš nezajímaly.
Jednomu z profesorů se Hitlera přece jen zželelo a navrhl mu, aby zkusil štěstí při studiu architektury. To by si ale musel dodělat střední školu, a to se mu ani trochu nelíbilo.
Ani po studijním debaklu se svého snu stále nechtěl vzdát. Živil se tím, že kopíroval známé výjevy. Své obrazy prodával turistům a také výrobcům rámů.
Obrazy se prodávaly až po smrti
Ve Vídni tedy trávil více času na ulici než v ateliéru. Zde se poprvé zřejmě setkal s antisemitskými názory, které se prostřednictvím agresivní rétoriky Františka Josefa I. dostávaly mezi nejchudší skupinu obyvatel.
Paradoxem je, že se z něj nakonec stal malíř, za jehož obrazy jsou sběratelé ochotni zaplatit nemalé částky. Není to ale díky jejich uměleckým kvalitám. Hitler během svého života namaloval až kolem dvou tisíc obrazů. Většina jich byla zničena nebo ztracena.
Zdroj: Grunge.com, Allthatsinteresting.com, Inside Europe
Autor: Markéta Mladá