Vládnout v carském Rusku nikdy nebyl žádný med. O to horší bylo, když jste se na trůn dostali v pouhých třech letech. To přesně se stalo Ivanovi IV., který získal přídomek Hrozný. V ruském jazyce však toto označení zahrnuje také přívlastky jako úžasný nebo impozantní. A obojí na něj sedělo. Ivan byl velmi schopný panovník, jeho psychické problémy však jeho veškerý úspěch dokonale zastínily.
Ivan IV. Vasiljevič se narodil v roce 1530 v Rusku, jeho otec, král Vasilij III. Ivanovič, zemřel o pouhé tři roky později. Vládnout tedy začala ustanovená regentská rada. To však netrvalo dlouho. Na panovnickém dvoře se začaly rozbíhat mocenské intriky, které Ivana doprovázely celý život.
Dětství jako noční můra
Po necelém roce se vlády ujala jeho matka se svým milencem. Syna si příliš nevšímala, spíše se zajímala o jeho strýce. Měla totiž strach, že se budou chtít ujmout vlády.
Jednoho z nich nechala vyhladovět a druhému podobný osud chystala. Než k tomu stihlo dojít, zemřela. Předpokládá se, že byla otrávena. Ivan IV. tak ve svých osmi letech přišel i o matku.
O Ivana se většinu času starala sestra milence jeho matky —Agrafena. Ta byla nakonec poslána do kláštera a budoucí panovník zůstal sám.
Život na dvoře byl pro něj peklo. Bojaři, tedy feudální ruští aristokrati, si na mladém Ivanovi totiž vybíjeli svou zlost. Bití a psychické i fyzické týrání bylo na denním pořádku.
Mladý sadista
Není tedy divu, že se začaly objevovat jeho psychické problémy. Ty se projevovaly především násilnickým chováním, které směřoval prozatím vůči bezbranným zvířatům. Následník trůnu jim rád propichoval oči, rozřezával je zaživa či jim trhal končetiny.
Během puberty se jeho chování postupně začalo obracet proti lidem. S partou lidí podobného ražení neustále pil alkohol. Na denním pořádku byly útoky na staré lidi. Ivan začal také znásilňovat ženy, těch se pak raději zbavoval — nechal je oběsit nebo také pohřbít zaživa.
Jeho turbulentní život zklidnila až svatba s Anastasii Romanovnou. Během manželství se Ivan ukázal jako velmi schopný vladař. Po smrti manželky se však zhroutil a jeho mentální zdraví vzalo zasvé. Ivan vybudoval tzv. opričninu, přičemž jeho mocenským nástrojem se stalo opričné vojsko, které sloužilo také k ukojení jeho násilnických choutek.
Vražedná garda a smrt syna
On a jeho garda tak terorizovali celou zemi. Nechal například utopit několik stovek žebráků v jezeře, člověka nechal také přivázat k sudu se střelným prachem a nechal jej odpálit. Svého radního nechal uvařit v kotli. Jeho poslední exces se týkal jeho vlastní rodiny.
Tři roky před svou smrtí dostal zuřivý záchvat, který si vybil na své těhotné snaše. Jako záminka mu stačilo, že podle něj nebyla vhodně oblečena.
K incidentu přiběhl jeho syn a snažil se manželku bránit, Ivan IV. jej ale udeřil železnou tyčí do hlavy a syn po čtyřech dnech zemřel. Jeho manželka nakonec potratila. Ivan pak zešílel, údajně chodil po Kremlu a vyl. Jeho smrt pak byla pro něj i pro ostatní spíše vysvobozením.
Zdroj: grunge.com, Wikipedia
Autor: Markéta Světlá
