Pověst krvavé hraběnky si v osmnáctém století vysloužila ruská šlechtična Darja Nikolajevna Saltykovová. Ke svým poddaným se chovala velmi hrubě a mnoho z nich za službu na jejím panství zaplatilo životem. Kdo jejímu sadistickému běsnění učinil přítrž a jak byla potrestána?
Narodila se do rodiny dvořanů a její dědeček byl významnou osobností v době Petra Velikého. Své postavení v ruské společnosti ještě utvrdila uzavřením sňatku s vysoce postaveným členem carské armády Glebem Alexejevičem Saltykovem.
Do smrti manžela se nic zvláštního nedělo
Stala se z ní příslušnice vysoké ruské šlechty a rodina vlastnila dům v centru Moskvy a velký statek na venkově, avšak pořád v blízkosti hlavního města. Právě tam se měly odehrávat hrůzné zločiny.
Než se tak ale začalo dít, působila Darja jako velmi pobožná šlechtična a nikdo nepředpokládal, že by se z ní mohla stát žena s výrazně násilnými sklony. To se ale změnilo poté, co ve svých pětadvaceti letech ovdověla.
Najednou jí připadl do správy veškerý majetek včetně několika stovek poddaných. Spekuluje se, že změnu jejího psychického stavu nezpůsobila smrt manžela, ale až nešťastná láska půl roku poté, co ovdověla.
Teror zřejmě spustila nešťastná láska
Zlomené srdce v ní vyvolalo touhu po pomstě a následně se u ní projevily naprosto šílené násilnické sklony. Stačilo, když služka dle jejího úsudku špatně umyla podlahu nebo nedostatečně vyprala prádlo, a už ji mladá hraběnka začala bít tím, co bylo jejím rukám nejblíže.
Nebylo výjimkou, že poddanou nechala dalším zaměstnanci umlátit až k smrti. Násilí ji zřejmě začalo uspokojovat, a své tresty proto začala stupňovat. Oběti svého běsnění trápila hlady, polévala vařící vodou, nechala je nahé umrznout nebo jim pálila vlasy.
Její oběti byli především mladiství, s oblibou si však vybírala nevěsty, které měly těsně před svatbou. Mohlo to souviset s její nešťastnou láskou, protože muž, do kterého se po smrti manžela zamilovala, se nakonec oženil s jinou mladou ženou.
Stížnosti poddaných u vládců nepomohly
Poddaní se snažili bránit a na šlechtičnu podávali žaloby u cara i carevny, ale protože Darja byla příslušnicí vysoké šlechty, dokázala se ze všech obvinění vždy dobře vyplatit. Stěžovatele poté čekal krutý trest a vyhnání na Sibiř.
Pro svou krutost si vysloužila přezdívku Saltyčicha. Zabila nejméně pětasedmdesát lidí, převážně žen a mladých dívek. Dvěma mužům, jejichž ženy krvavá hraběnka zabila, se podařilo předat stížnost právě nastupující carevně Kateřině Veliké.
Ta se ohrazovala proti tomu, když bylo s poddanými špatně zacházeno a případ Saltyčichy vzala jako precedens. Vše nechala důkladně prošetřit, celý proces trval několik let a vyšetřovatelé procházeli veškeré stížnosti, které poddaní na šlechtičnu podali.
Konec teroru zajistila až Kateřina Veliká
Výsledkem bylo vzetí Saltyčichy do vazby. U výslechů však svou vinu popírala, a dokonce se chovala arogantně. Nezastrašila ji ani pohrůžka mučením. Spoléhala na své vlivné kontakty a také na kompromitující informace, které na carevnu měla.
Nic z toho jí však nepomohlo, protože soud ji uznal vinnou z vraždy osmatřiceti lidí. Reálně jich bylo mnohem více, ale chyběly důkazy. Byla zbavena šlechtického titulu a veškerého majetku, odsouzena k veřejné hanbě a doživotnímu vězení v žaláři bez světla, kde prožila ještě několik desítek let.
Zdroj: cs.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Karolína Stoczková
