Markýza de Pompadour, nejspíš jedna z nejznámějších milenek v historii, nebyla pouze hezká tvářička. Historici upozorňují, že se jednalo o velmi inteligentní ženu, která podporovala osvícenství a milovala umění. Její vliv na tehdejšího francouzského krále Ludvíka XV. byl až neuvěřitelný. De Pompadour byla zřejmě žena mnoha talentů.
Jeanne-Antoinette d’Etiolles, rozená Poisson, je po celém světě známá titulem, který jí udělil francouzský král Ludvík XV., tedy markýza de Pompadour.
Jako mladá získala vzdělání v klášteře, ale docházela také na soukromé hodiny zpěvu, tance, hrála divadlo a věnovala se studiu literatury.
Pocházela z běžné měšťanské rodiny, sňatkem se však dostala mezi nižší šlechtu. Svůj život na panství Etiolles si dokonale užívala. Často pořádala plesy a večírky, zvala k sobě významné umělce, a dokonce vybudovala zámecké divadlo.
Král jezdil do této oblasti často lovit, a tak se s budoucí markýzou několikrát potkal. Historici hovoří, že opravdový zlom v jejich vztahu začal na svatbě jeho syna.
Brzo nato došlo k formální rozluce Jeanne-Antoinette d’Etiolles a jejího manžela, vzápětí dostala titul de Pompadour a k němu i zámek. Její bydliště se ale od té chvíle nacházelo v paláci ve Versailles.
Intrikánka i politička
O tom, že de Pompadour nebyla pouze krásná žena a že měla na krále velký vliv, se všeobecně ví. Historička Tess Lewis ve své práci upozorňuje, že markýza využívala svého vlivu i během tak závažných politických událostí, jako byla například sedmiletá válka.
Armádě při ní dokonce velel její přítel, ona sama se účastnila několika diplomatických jednáních. Není divu, že jí lidé následně dávali neúspěch ve válce za vinu.
Umělecká duše
Jak je patrné z jejího životopisu, k umění měla Jeanne-Antoinette vždy blízko. Zajímalo ji divadlo, hudba i výtvarné umění. I proto se během svého působení u dvora stala jakousi patronkou mnoha umělců, díky kterým si vytvořila rozsáhlou sbírku umění.
Je zřejmé, že sama měla nesporný umělecký cit a talent. Věnovala se například řezbě drahokamů, uměleckému leptu, hrála na hudební nástroje i v divadle. Také podporovala královskou porcelánku a výrobu gobelínů.
Podporovatelka vědění
Madame de Pompadour zanechala nezapomenutelnou stopu také ve francouzském osvícení. Někteří odborníci ji dokonce označují za redaktorku známé Encyklopedie, mezi jejíž autory patří například i Voltaire.
Dodnes bereme tuto knihu jako odraz tehdejšího osvícenského myšlení.
Markýza zůstala u dvora i poté, co přestala plnit roli královy milenky. Podle dostupných pramenů je pojilo velmi blízké přátelství, které trvalo až do její smrti.
Zemřela ve svých dvaačtyřiceti letech. Ludvík XV. byl velmi zdrcen. Nakonec jí zařídil pohřeb se všemi poctami, které náleží poslednímu rozloučení s vévodkyní.
Zdroj: smithsonianmag.com, Wikipedia
Autor: Markéta Světlá
