Za honosným názvem Lebensborn se skrýval program s naprosto zvráceným cílem. Program Lebensborn, v překladu Pramen života, měl za cíl zalidnit Třetí říši rasově vhodnými obyvateli. Tedy čistokrevnými árijci.
Úkolem tohoto programu byla hromadná výchova anonymně zplozených modrookých blonďatých dětí s „čistou krví“. Ty měly vytvořit budoucí vládnoucí elitu národních socialistů Třetí říše, vysvětluje na webových stránkách zámku Veltrusy spisovatel Otakar Špecinger.
Je třeba zachránit každé počaté árijské dítě
Organizaci založil v roce 1935 říšský vůdce SS Heinrich Himmler. Tímto způsobem zpočátku reagoval na narůstající počet potratů v Německu. Chtěl předejít potratům ze strany árijských matek a ztrátám každé kvalitní německé krve, která může přispět k obnově čisté rasy.
Himmler zastával názor, že každá žena má povinnost splnit svou biologickou funkci. Nechal proto zřídit domovy pro dívky, které otěhotněly a nechtěly si dítě ponechat. Hlavní byl rasově čistý původ rodičů, zda se jednalo o nemanželské dítě, bylo podružné.
Dítě po porodu připadlo státu, jeho otcem byl Adolf Hitler
V domovech Lebensbornu měly tyto ženy veškerý komfort. Dostalo se jim nadstandartní lékařské péče, kvalitního ubytování i vybraných jídel, která jinde nebyla k dostání. Mohly tak v klidu porodit.
Zdroj: Profimedia
Samozřejmě ihned po porodu byly nuceny vzdát se veškerých rodičovských práv. Organizace pak děti dávala k adopci do vhodných rodin. Především do rodin příslušníků SS.
Mít děti byla pro příslušníky SS povinnost k národu
S počátkem druhé světové války projekt získával zrůdnější obrysy. Jelikož Německo ztrácelo vojáky na frontách, bylo třeba více rasově vhodných dětí pro zalidnění Třetí říše. Ať už zplozených anonymně, nebo přímo v rodinách příslušníků SS. Kdo z nich se vyhýbal rodičovství, byl nucen platit nemalé finanční pokuty, bezdětní také ztráceli nárok na kariérní postup.
Lebensborn se rozšířil i na okupovaná území, kde vznikala další sídla pod záštitou nacistického programu. Často byla pro tyto účely obsazována sanatoria, zámky či luxusní budovy patřící původně židovským majitelům. Tyto domovy se postupně měnily v jakési množírny či chovné stanice budoucích čistokrevných árijců.
Snoubenky vlasti
Zde se setkávali vybraní příslušníci SS s vhodnými, rasově prověřenými dívkami árijského vzhledu, ve věku osmnácti až pětadvaceti let. Často se jednalo o dívky více či méně dobrovolně naverbované ze Svazu německých dívek s tím, aby udělaly něco prospěšného pro vlast.
Zdroj: Profimedia
Hlavním cílem bylo zplodit potomka
Příslušníci SS do domovů Lebensbornu přijeli vždy na několik dní. Zde se s dívkami společně bavili, jedli, pili, a především trávili společný čas v jejich pokojích. Po splnění svého úkolu se vraceli ke své jednotce.
Dívky zde setrvaly několik týdnů. Poté již těhotné většinou odjížděly do porodnic Lebensbornu a na jejich místo přijely dívky nové. Děti jim byly odebrány většinou hned po narození. Vlastní matky tak své děti již nikdy nespatřily.
Historikové odhadují, že se takto narodilo asi čtyřicet tisíc dětí. Někteří uvádějí dokonce více než dvojnásobek. S koncem války však byly instituce Lebensbornu urychleně rozpuštěny a nacisté téměř dokonale zničili veškerou evidenci.
Únosy dětí na převýchovu
Jednou z nejhrůznějších fází projektu Lebensborn byly únosy dětí hodných poněmčení. Nacisté násilně unášeli děti žijící v rodinách na okupovaných územích na převýchovu a umístění do německých rodin. To probíhalo i na území Protektorátu Čechy a Morava. Známý je osud dětí z vypálených obcí Lidice a Ležáky. Velká část takto unesených dětí byla po válce vyhledána a vrácena do vlasti.
Lebensborn má i „českou stopu“
Nejméně jedno zařízení nacistického programu Lebensborn bylo i na území tehdejšího Protektorátu. Nalezli bychom ho na zámku ve Veltrusech. Lebensborn zde fungoval do přelomu let 1944 a 1945.
Zdroj: wikipedia.org, veltrusy.net, stoplusjednicka.cz
Autor: Michaela Pauerová
