Sedmdesát devět let letos uplynulo od jednoho z nejznámějších atentátů v historii naší země. Operace Anthropoid, jejíž cílem bylo spáchat atentát na tehdejšího říšského protektora Reinharda Heydricha měla dalekosáhlé důsledky. Hlavní motivací se pro všechny zrádce měly stát peníze.
Pohledný a velmi ambiciózní Reinhard Heydrich ztělesňoval všechny nacistické ideály a není divu, že se z něj stal jeden z nejmocnějších mužů ve Třetí říši.
Poté, co si nacisté podmanili tehdejší Československo, se ujal postu zastupujícího říšského protektora a usídlil se na zámečku v Panenských Břežanech nedaleko Prahy. Prosazoval konečné řešení české otázky, což znamenalo likvidaci, poněmčení a vysídlení slovanských národů.
Příprava atentátu trvala půl roku
Exilová vláda v Londýně mezitím začala připravovat plán na odstranění Heydricha. Pro operaci Anthropoid byli vybráni výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Po výcviku na konci prosince 1941 společně s výsadky operací Silver A a Silver B seskočili nedaleko Prahy a začali připravovat atentát.
K tomu nakonec došlo sedmadvacátého května, kdy na auto říšského protektora zaútočili parašutisté v Praze Libni. Heydrich nezemřel na místě, ale až vlivem komplikací o několik dní později v nemocnici.
Gabčík s Kubišem z místa okamžitě utekli a poté se schovávali na různých místech v Praze. Posledním úkrytem se stala krypta v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Plánem bylo, že je řidič pohřebního vozu vyveze za Prahu.
Pomsta za smrt říšského protektora byla nelítostná
Mezitím však gestapo rozjelo nelítostné pátrání po strůjcích atentátu a popravy všech, kteří atentát schvalovali. Jedním z důsledků atentátu je také vypálení obcí Lidice a Ležáky, které byly s atentátem mylně spojovány.
Jako motivaci vypsali nacisté odměnu ve výši půl milionu říšských marek a amnestii pro toho, kdo atentátníky udá. Jeden ze členů operace Out Distance Karel Čurda za strachu o sebe i svou rodinu nakonec Gestapu poslal anonymní dopis s udáním na Gabčíka a Kubiše.
Jelikož byl dopis bez odezvy, rozhodl se udat parašutisty osobně v hlavním sídle gestapa v Praze v Petschkově paláci. Okamžitě začaly výslechy dalších osob, které měly s oběma aktéry atentátu jakoukoliv spojitost.
Strach hrál hlavní roli ve vyzrazení akce
Nakonec byla prozrazena také rodina Františka Moravce, u nějž se parašutisté také schovávali, a po sérii mučení byl nakonec vyzrazen i úkryt parašutistů v kryptě kostela.
Celkem sedm parašutistů zde svádělo dlouhý sedmihodinový souboj s gestapem až do doby, než jim došla munice. Všichni z nich zemřeli, někteří přímo na místě vlastní zbraní nebo vlivem zranění.
Karel Čurda byl přizván i identifikaci obětí a vlivem jeho zrady byla odkryta celá síť českého odboje v Praze. Gestapo ho i nadále využívalo jako agenta a ani slíbenou odměnu nedostal v plné výši.
Zdroj: warefarehistorynetwork.com, zprávy.aktualne.cz, wikipedia.org
Autor: Karolína Ondrušková