Největší zrádce českých dějin? Seznamte se s Karlem Čurdou

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Karel Curda
Zdroj: Profimedia

Sedmdesát devět let letos uplynulo od jednoho z nejznámějších atentátů v historii naší země. Operace Anthropoid, jejíž cílem bylo spáchat atentát na tehdejšího říšského protektora Reinharda Heydricha měla dalekosáhlé důsledky. Hlavní motivací se pro všechny zrádce měly stát peníze.

Pohledný a velmi ambiciózní Reinhard Heydrich ztělesňoval všechny nacistické ideály a není divu, že se z něj stal jeden z nejmocnějších mužů ve Třetí říši.

Poté, co si nacisté podmanili tehdejší Československo, se ujal postu zastupujícího říšského protektora a usídlil se na zámečku v Panenských Břežanech nedaleko Prahy. Prosazoval konečné řešení české otázky, což znamenalo likvidaci, poněmčení a vysídlení slovanských národů.

Příprava atentátu trvala půl roku

Exilová vláda v Londýně mezitím začala připravovat plán na odstranění Heydricha. Pro operaci Anthropoid byli vybráni výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Po výcviku na konci prosince 1941 společně s výsadky operací Silver A a Silver B seskočili nedaleko Prahy a začali připravovat atentát.

K tomu nakonec došlo sedmadvacátého května, kdy na auto říšského protektora zaútočili parašutisté v Praze Libni. Heydrich nezemřel na místě, ale až vlivem komplikací o několik dní později v nemocnici.

Gabčík s Kubišem z místa okamžitě utekli a poté se schovávali na různých místech v Praze. Posledním úkrytem se stala krypta v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Plánem bylo, že je řidič pohřebního vozu vyveze za Prahu.

Pomsta za smrt říšského protektora byla nelítostná

Mezitím však gestapo rozjelo nelítostné pátrání po strůjcích atentátu a popravy všech, kteří atentát schvalovali. Jedním z důsledků atentátu je také vypálení obcí Lidice a Ležáky, které byly s atentátem mylně spojovány.

Jako motivaci vypsali nacisté odměnu ve výši půl milionu říšských marek a amnestii pro toho, kdo atentátníky udá. Jeden ze členů operace Out Distance Karel Čurda za strachu o sebe i svou rodinu nakonec Gestapu poslal anonymní dopis s udáním na Gabčíka a Kubiše.

Jelikož byl dopis bez odezvy, rozhodl se udat parašutisty osobně v hlavním sídle gestapa v Praze v Petschkově paláci. Okamžitě začaly výslechy dalších osob, které měly s oběma aktéry atentátu jakoukoliv spojitost.

Strach hrál hlavní roli ve vyzrazení akce

Nakonec byla prozrazena také rodina Františka Moravce, u nějž se parašutisté také schovávali, a po sérii mučení byl nakonec vyzrazen i úkryt parašutistů v kryptě kostela.

Celkem sedm parašutistů zde svádělo dlouhý sedmihodinový souboj s gestapem až do doby, než jim došla munice. Všichni z nich zemřeli, někteří přímo na místě vlastní zbraní nebo vlivem zranění.

Karel Čurda byl přizván i identifikaci obětí a vlivem jeho zrady byla odkryta celá síť českého odboje v Praze. Gestapo ho i nadále využívalo jako agenta a ani slíbenou odměnu nedostal v plné výši.

Zdroj: warefarehistorynetwork.com, zprávy.aktualne.cz, wikipedia.org
Autor: Karolína Ondrušková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články