Zuřivé boje na frontách a odstraňování rasově nevyhovujících občanů pro Třetí říši znamenalo velký úbytek obyvatelstva. I s tím si ale Hitler dokázal poradit. Pod pěkným názvem projekt Lebensborn neboli Pramen života se pro árijské dívky a chlapce skrývala v podstatě státem řízená prostituce.
Nacistická ideologie byla od počátku založena na nadřazenosti árijské rasy nad všemi ostatními národy. Nebyl ale čas čekat na to, až se do sebe árijská dívka a chlapec zamilují a přivedou na svět čistokrevného potomka.
Promyšlený plán čisté reprodukce
Na frontách totiž umírali vojáci, a to i ti árijského původu, bylo nutné zapracovat na tom, aby se řady této rasy dostatečně rozrostly. S geniálním plánem přišel v roce 1935 Heinrich Himmler. Tak jako se zabíjelo jako na běžícím páse, se mělo také plodit.
Podle něj bylo hlavní úlohou ženy být vzornou manželkou, a hlavně matkou. Vzdělání a kariéra byly určeny především pro muže a ženám byla možnost studovat vysokou školu omezena a tlačilo se na to, aby se zhlédly v mateřství.
Projekt Lebensborn si kladl jako cíl zalidnit Třetí říši čistokrevnými árijci. Vytipované mladé dívky a chlapce čekal doma dopis, ve kterém stálo, že byli vybráni do projektu a stanou se snoubenci vlasti.
Moderní forma nevěstince a služba vlasti
Zfanatizované krásné árijské dívky byly odeslány do speciálních center, kde už na ně čekala početná skupinka mladých statných árijských hochů, se kterými měly zplodit čistokrevného árijského potomka. I na území Česka takový objekt vznikl, a to na zámku Veltrusy nedaleko Prahy.
Vše bylo přesně naplánováno. Dívky i chlapci se měli v centrech naprosto skvěle. Dostávali výborné jídlo, ve volném čase mohli sportovat, číst knížky nebo hrát na hudební nástroje. O jejich pohodlí se staraly služebné.
Dívky měly jako hlavní úkol si během týdne vybrat chlapce, který se jim líbil, a poté počkat do desátého dne od začátku poslední menstruace. Hned následující noc chlapce přijaly ve svém pokoji a společně zapracovali na novém árijci.
Přesný plán početí, porodu i výchovy
Většinou se zadařilo a dívka otěhotněla. Její „vyvolený“ byl ovšem ihned odsunut jinam, aby s další dívkou zplodil dalšího potomka. Anonymita hrála prim a dívka tak nesměla znát chlapcovo jméno ani žádné jiné osobní údaje.
Poté těhotná žena strávila devět měsíců v zařízení pro matky. Dostávala nutričně vyváženou stravu, měla prvotřídní lékařskou péči a porodila na pohodlném a prosluněném sále. Poté čerstvě narozené miminko pár týdnů kojila, dokud jí nebylo odebráno k adopci. S tím ale samozřejmě souhlasila už na začátku.
Z fronty za odměnu rovnou do postele
I toto ale bylo Himmlerovi málo a postupně začali pracovat na rozšíření projektu. V honosných sídlech a zámcích tak vznikaly místa, kam byly přiváženy vybrané mladé árijské dívky, aby měly pohlavní styk s vojáky oddílů SS. Pro zfanatizované mladé nacistky to byla pocta a samy se do programu hlásily. Moc dobře věděly, že jim bude dítě odebráno, ale braly to jako službu své vlasti.
Celý projekt fungoval až do poslední možné chvíle a s postupem vojsk Rudé armády a Spojenců nacisté evakuovali centra směrem do centra Třetí říše.
V zakládajícím centru pak Američané objevili tři sta opuštěných dětí. V Norimberských procesech byli za tento projekt obžalováni vedoucí center Max Sollmann a jeho spolupracovníci Inge Viermetz a Gregor Ebner. Všichni byli nakonec zproštěni viny.
Zdroj: plzenoviny.cz, dotyk.cz, cs.wikipedia.org, novinky.cz
Autor: Karolína Stoczková