Osoba papeže by měla symbolizovat počestnost a být dobrým příkladem pro všechny křesťany. Ne vždy tomu tak bylo. Na papežský trůn v historii usedlo i pár hříšníků. Mezi ně patřil i Jan XII., kníže tuskulský, který se stal papežem v desátém století.
Byl posledním papežem etapy zvané Saeculum obscurum – temný věk. Toto období je též nazýváno obdobím pornokracie. Tak se označuje způsob vlády, na které měly značný podíl prostitutky. Právě v éře prvních dvou třetin 10. století byli papeži silně ovlivňováni ženami nevalné pověsti.
Církev papeže „postaršila“
Jan XII., vlastním jménem Oktavián, se stal papežem v období od roku 955 do roku 963. Narodil se v roce 937 v Římě, mohlo to však být již o dva roky dříve – zde se historici rozcházejí.
Pocházel z mocné rodiny Tuskulů, která více než padesát let ovládala papežskou politiku, byl synem faktického vládce Říma, Albericha II. Díky tomu byl dosazen jako papež již ve svých osmnácti letech (což tvrdila církev), s největší pravděpodobností mu však bylo teprve šestnáct let.
Stal se tak zřejmě nejmladším papežem v dějinách. Paradoxem bylo, že neuměl latinsky a stěží uměl psát a číst. Svůj životní styl nehodlal změnit ani s nástupem na Svatý stolec. Naopak, s nově nabytou mocí a obrovským majetkem po otci si začal ještě víc užívat.
Počestné ženy se před ním neodvážily vyjít na ulici
V papežském Lateránském paláci si zřídil harém, měl velké množství milenek a byl obviňován ze sexuální nevázanosti. Ale to mu nestačilo. Neváhal znásilňovat ženy přímo v kostele. Dokonce se dopouštěl incestu s vlastní matkou a sestrami.
Milenky obdarovával zlatými církevními kalichy
Svým milenkám rozdával církevní majetek a za peníze vybrané od poutníků se oddával hazardním hrám. Papež Jan XII. se stal postrachem veřejnosti. Znelíbit se mu se tvrdě nevyplácelo.
Nechal oslepit svého duchovního rádce a vykastrovat kardinála. Za úplatky světil nové biskupy v konírně, nejmladšímu vysvěcenému bylo teprve deset let.
Spojenectví s Otou I. Velikým se nakonec obrátilo proti němu
Když se roku 960 dostal na jihu Itálie do konfliktu s Langobardy, snažil se získat mocného spojence. Toho nakonec našel v římskoněmeckém králi Otovi I. Velikém a slíbil mu za to císařskou korunu. V roce 962 jej nechal korunovat za císaře a Ota I. mu přísahal věrnost.
Již o rok později se však papež s novým císařem rozkmotřil. Papeži vadila Otova vzrůstající moc a novému císaři začala docházet trpělivost nad zhýralým životem mladého papeže. Když Ota přijel do Říma, uspořádal shromáždění, na kterém byla čtena všechna obvinění z papežových prohřešků. Papež Jan XII. před ním ze strachu utekl.
Císař jmenoval nového papeže, Lva VIII., to se však nelíbilo Římanům. Ti volbu papeže považovali za své privilegium. Ota nakonec radši z Říma odjel.
Jakmile se Jan XII. doslechl, že je císař pryč, vrátil se do Říma pomstít všem, kteří ho zradili. Desítky z nich nechal zbičovat, mučit či popravit. Nový papež Lev VIII. ve strachu utekl za císařem Otou I.
Když se císař dozvěděl, co se v Římě děje, vrátil se zpět, aby zjednal pořádek. Již po cestě ho však zastihla zpráva o „Boží odplatě“. Jan XII. zemřel v posteli u jedné z milenek.
Zde se verze rozcházejí – buď byl zabit manželem milenky, který ho ubil kladivem, přičemž netušil, koho to vlastně vraždí, nebo ho zabila mozková mrtvice.
O jeho smrti historici napsali: „Po dlouhé době zemřel papež v posteli, bohužel ne ve své vlastní.“
Zdroj: en.wikipedia.org, omelka.blog.idnes.cz
Autor: Michaela Pauerová
