Občas se stane, že matka příroda někde udělá chybu a narodí se dítě, které je nějakým způsobem postižené. Své o tom věděl malý Ernie, který své tělo sdílel se svým parazitickým dvojčetem. Z jeho příběhu běhá mráz po zádech. Má však šťastný konec.
Ernieho bratr měl primitivní tělo se dvěma rukama a dvěma nohama. Měl však některé své orgány, jako byla játra nebo ledviny. Ernieho dvojče dokonce dostalo jméno a společně se jim říkalo Len a Ernie.
Uplatnění našel v cirkuse. Ne však nadlouho
Jako spousta podobně postižených dětí v té době i Ernie zúročil svou vadu v různých vystoupeních. Lidé ho chtěli spatřit na vlastní oči a neváhali za to zaplatit.
Jeho kariéra byla však krátká a omezena na Kanadu. V roce 1942 se navíc začalo jeho zdraví zhoršovat.
V jeho dvanácti letech se rozhodlo, že Len půjde z Ernieho těla pryč. Šlo tedy o jistou formu amputace.
Ernie nebyl s touto myšlenkou spokojen, protože byl se svým bratrem velmi citově spjatý.
Jednou však řekl, že když dostane výprask, bude raději, když bude směřovat právě na nohy jeho bratra.
V prosinci 1943 byl Ernie převezen na slavnou kliniku Mayo v Rochesteru, kde renomovaný chirurg a specialista na sarkom odstranil Lena z těla.
Hoch se měl vrátit do normálního života za čtyři až šest týdnů po operaci.
Po ztrátě parazitického dvojčete trpěl depresemi
Ernie přežil více než dvouhodinovou operaci a po ztrátě parazitického dvojčete, které považoval za bratra, údajně trpěl depresemi a psychickými problémy.
Doktor poznamenal, že Ernie byl neobvykle silný a inteligentní chlapec. Jeho inteligence byla prý srovnatelná s devatenáctiletým mužem.
Nakonec se však se svou ztrátou vyrovnal a pokračoval v plnohodnotném životě. Dokonce se i oženil a měl děti.
Autor: Šárka Blahoňovská
