Rudolf Slánský byl po prezidentu Klementu Gottwaldovi druhým nejmocnějším komunistickým činitelem v tehdejším Československu. Slánský, rodným jménem Salzmann, byl synem židovského obchodníka. V komunistické straně se vypracoval až na samotný vrchol, stal se generálním tajemníkem ÚV KSČ a byl vrchním představitelem komunistického puče v roce 1948.
Sám pomáhal spouštět procesy, které se v Československu rozběhly po převzetí moci komunisty. Po vzoru SSSR byly zaměřeny na hledání „vnitřního nepřítele“. Slánský pro obviněné žádal nejvyšší tresty. Figuroval mimo jiné i v procesu s Miladou Horákovou.
Kdo jinému jámu kopá
Tehdy ještě netušil, že se vše obrátí proti němu a sám se stane součástí těchto procesů. A to i proto, že sovětský vůdce Stalin neměl rád Židy.
Stalin se snažil o upevnění moci SSSR. Chtěl zabránit odtržení dalších spojenců, jak se to podařilo Titovi v Jugoslávii. Šlo především o to, aby se komunistické státy nesnažily odchylovat od sovětské politiky.
Stal se součástí vykonstruovaného politického procesu
Rozhodl se, pro výstrahu všem komunistickým státům, vykonstruovat proces „spiknutí“. Do něj byli vybráni členové KSČ z těch nejvyšších míst, aby bylo varování co nejúčinnější.
V únoru roku 1951 tak ústřední výbor KSČ odhalil „spiknutí“, kterého se údajně měli účastnit právě vedoucí funkcionáři Komunistické strany Československa. V čele „spiknutí“ stáli lidé, které Slánský do funkcí sám obsazoval. Slánský tak začal být značně nervózní.
Jeho kariéra se začala v roce 1951 hroutit
Byl odvolán z funkce generálního tajemníka. Místo toho získal post náměstka předsedy vlády Antonína Zápotockého, ale bylo mu zcela jasné, že už nemá takovou důvěru jako dřív.
Zradil ho i jeho přítel Gottwald
Vše vyvrcholilo večerem, kdy byl pozván na recepci pro sovětské poradce a nikdo si k němu nechtěl přisednout. Následně po odchodu byl ve své vile zatčen. Souhlas k tomu dal i jeho přítel Klement Gottwald pod sovětskou hrozbou, že by mohl být do celého procesu vtažen také.
Marné pokusy o milost i o sebevraždu
Slánský byl uvězněn a obžalován ze špionáže, sabotáže, velezrady a vyzrazení vojenského tajemství. Ve vězení se marně pokoušel o sebevraždu. Nakonec se ke všemu přiznal, bylo to však vynucené výslechy a mučením.
Spolu s ním bylo v tomto vykonstruovaném procesu obviněno čtrnáct vysoce postavených členů KSČ. Všichni se pak museli nazpaměť naučit výpovědi, které museli doslovně zopakovat před soudem. Popraveno mělo být jedenáct z nich, zbytek dostal doživotí.
Prezident Gottwald odmítl Slánského žádost o milost. Slánský tak byl, spolu s ostatními „spolupachateli“, oběšen v noci 3. prosince 1952 v pankrácké věznici.
V roce 2018 byly nalezeny filmové záznamy ze Slánského procesu. Byly využity pro životopisný dokument KDO JINÉMU JÁMU Rudolf Slánský (2020).
Autor: Michaela Pauerová
