Když se řekne francouzská armáda, mnoho z nás si vybaví především vtipy, které se s ní pojí. V historii zkrátka Francouzům štěstí nepřálo a nebyli považováni za nejlepšího spojence. I tak se ale našli hrdinové z jejich řad, kteří si vysloužili slávu po celém světě. Jedním z nich je i Simone Segouin.
Mnoho lidí ji obdivuje za to, co udělala. Mnoho mužů se před ní klaní, protože i jako žena zvládla to, co mnozí z nich nedokázali. Navíc jí bylo teprve 17, když se stala francouzskou partyzánkou.
Simone Segouin vždy bojovala za svou zem a po 2. světové válce prohlásila, že ničeho nelituje. Její příběh inspiroval stovky, možná i tisíce lidí, kteří se v nejhorším jen krčili v rohu strachy, zatímco ona se nebála jednat.
Silná už odmalička
Simone vyrůstala po boku tří bratrů, kteří získali ve Francouzské armádě mnohá vyznamenání. Nikdy za nimi nechtěla zaostávat. Když jí bylo 14, ukončila studium a začala pomáhat rodičům na farmě.
Díky tomu velmi rychle zesílila. Byla neustále na čerstvém vzduchu, zvedala těžké věci a nebyl pro ni problém vypořádat se s nějakým tím břemenem. V sedmnácti letech se seznámila s mladíkem, který jí představil skupinu partyzánů.
Jejím prvním úkolem bylo ukrást německé vojenské správě kolo. To se jí podařilo, navíc na něm pak začala rozvážet ilegální letáky, což už bylo za hranicí toho, co se po ní chtělo. Jelikož se prokázala jako odvážná žena, stala se rovnocenným členem skupiny.
Později se účastnila mnoha sabotáží, útoků na vlaky se zásobami, špionáže a dalších úkonů, které Francii pomáhaly v boji proti Němcům. Když se seznámila s poručíkem Rolandem, dostala se na vyšší pozice do armády.
Simone byla přítomna při osvobození Paříže a poválečně vyznamenána. V rozhovorech pronesla, že by nikdy nejednala jinak, všechno prý dělala s láskou k zemi. Brzy se navíc ukázalo, že dopomohla k popravě 25 nacistů.
I po válce dělala vše pro svůj lid
Po osvobození Paříže se Simone rozhodla, že chce i nadále pomáhat v oblastech, které válka zasáhla a které ještě stále nebyly svobodné. Po ukončení války pomáhala lidem v nouzi vybudovat zpět to, co jim boje vzaly.
Později se stala zdravotní sestrou, aby mohla i nadále zachraňovat životy. Pracovala v nemocnici ve městě Chartres, kde se po čase dostala na dětské oddělení. Prohlásila, že zachraňování dospělých už bylo dost, ale pro děti by stále udělala cokoli.
Po francouzské hrdince byla pojmenována ulice, a dokonce i jedna z vesnic nedaleko Paříže. Tehdy Simone prohlásila, že je na své činy skutečně hrdá a že je ráda, že si ji lidé budou pamatovat.
Simone se nikdy nevdala. Měla tři děti, které vychovávala společně s přítelem, poručíkem Rolandem. Ten byl kvůli práci hodně mimo domov a většina povinností tak byla na ní. Jí to ale nevadilo, prohlásila, že byla odmalička zvyklá se o sebe i o rodinu postarat.
Simone Segounin je stále naživu. Žije ve Francii, kde si užívá zaslouženého důchodu. I dnes si ještě dokáže vybavit několik zážitků z mládí. Hrdince je neuvěřitelných 95 let.
Zdroj: wikipedia.org, allthatsinteresting.com, coffeeordie.com
Autor: Šárka Cvrkalová
