Letos v září si křesťanský i laický svět připomněl 1100 let od umučení naší první světice sv. Ludmily. Její smrt měla pravděpodobně na svědomí její snacha, matka českého patrona sv. Václava, Drahomíra. Tento rod měl zřejmě vraždění v krvi. Václava pro změnu zavraždil jeho vlastní bratr Boleslav. Ludmilina smrt byla popsána mimo jiné v takzvané Kristiánově legendě.
Svatá Ludmila pocházela z pohanské rodiny. Kolem čtrnáctého roku věku si vzala prvního českého knížete rodu Přemyslovců — Bořivoje I.
Spolu měli nejméně šest potomků, většina však zemřela ve velmi mladém věku. Dochovaly se záznamy o jejich dvou synech, a to o Spytihněvovi a Vratislavovi.
První česká panovnice
Ludmila vešla do našich dějin především jako první křesťanská panovnice. Spolu se svým manželem přijali tuto víru kolem roku 882 přímo z rukou arcibiskupa Metoděje.
Po smrti Bořivoje I. nastoupil na trůn Spytihněv jako právoplatný dědic. Zařídil odtržení od Velké Moravy a začal svou politiku orientovat více na Bavorsko. Po jeho smrti jej nahradil bratr Vratislav.
Společně se svou ženou Drahomírou ze Stodor měli syny Boleslava a Václava.
Velmi zbožná babička
Svatá Ludmila žila dále zbožným životem a byla obklopena kněžími. Pomáhala své snaše s výchovou svých vnuků, které vedla rovněž ke zbožnosti. Vše se jevilo v pořádku, až do smrti stávajícího krále Vratislava.
Kmenové shromáždění mělo moc rozdělit mezi obě ženy. Zatímco Ludmila byla pověřena úkolem vychovávat budoucího knížete, Drahomíra jej měla zastupovat v úřadě. Konfliktů mezi ženami, především ze strany snachy, bylo stále více. Nerozuměly si názorově ani politicky.
Nenávistná snacha
„Vidouc to matka těchto hochů, jež jako vdova osobovala si žezlo po svém manželu, ďáblem se dala popuditi a s všelikým záštím své jedovaté duše vzplanula proti služebnici Boží Ludmile,“ stojí v legendě.
„A zlými dohady sžírána, domnívala se, že tím, když všecek národ svěřil vychování jinochů její tchyni, zbavována jest vlády i statků, a naopak že Ludmila všecko panství uchvátí…“ vysvětluje takřečený Kristián.
Drahomíra se tedy bála, že její tchyně se chce skrze své vnuky dostat k moci. Vztah se ještě přiostřil nově vzniklou politickou situací.
České země stály na rozcestí, zda se orientovat spíše na Sasko, ale riskovat své nezávislé postavení, což podporovala Drahomíra, či zůstat loajální k oslabenému Bavorsku, což podporovala Ludmila.
Rozhodla se pro vraždu
Jejich neustálé konflikty se rozhodla Ludmila vyřešit skromností sobě vlastní. „Netoužím vládnout a nepřeji si mít ani sebemenší částečku tvé moci. Naopak žádám, abys mi povolila nerušeně sloužiti Bohu až do skonání mých dnů,“ popisuje chování světice Kristiánova legenda.
Ani tohle však Drahomíru neobměkčilo a v její nenávistí zaplněné mysli se zrodil šílený plán. Najala dva nájemné zabijáky Gommona a Tunnu, s největší pravděpodobností Vikingy, aby zavraždili její tchyni v jejím útočišti na hradě Tetíně.
Chtěla zemřít mečem
V sobotu 16. září oba muži vyrazili dveře Ludmiliny komnaty. Když žena pochopila, co se děje, poprosila, aby se mohla ještě pomodlit.
Toto přání jí útočníci splnili, to následující už ale nikoliv. „Jestliže jste mne přišli zabíti, snažně vás prosím, abyste mi mečem sťali hlavu,“ prosila.
Vrazi měli ale jasné instrukce. Uškrtili Ludmilu jejím vlastním závojem. Důvod byl prostý, jejich objednavatelka nechtěla, aby Ludmila zemřela jako mučednice a prolila svou krev ve jménu Krista. Ani to však nezabránilo jejímu svatořečení, ke kterému došlo v polovině 12. století.
Zdroj: Dvojka.rozhlas.cz, Kristiánova legenda, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá