Španělská inkvizice je synonymem pro krvavou událost. Jednou z jejích nejvýznamnějších postav je bezesporu inkvizitor Tomás de Torquemada. Ačkoliv se objevuje na oltářích mnoha významných kostelů, rozhodně nebyl svatý. Pro svou víru byl ochoten udělat cokoliv, i vraždit.
Tomás de Torquemada žil mezi lety 1420 a 1498. Jeho životním pohonem bylo navést co nejvíce lidí na křesťanskou víru a trestání těch, již tuto cestu nechtěli následovat.
Byl znám pro svou nulovou toleranci k lidem, kteří nevyznávali křesťanskou víru, ale také k čarodějnicím. I vůči nim se vyznačoval nesmírnou krutostí.
Trnem v oku pro něj však byli muslimové a Židé. Ti byli vyslýcháni a mučeni, některé z nich dokonce Torquemada upálil.
Přivlastnil si majetek obětí
Zatímco jeho oběti trpěly, on sám si žil v luxusu a obskakovalo ho početné služebnictvo.
Nashromáždil velké jmění, které částečně pocházelo z majetku, jenž zabavil kacířům.
Ne však všechen si nechal, část z něj daroval příbuzným a přátelům, ale také klášterům Santa Cruz de Segovia a Santo Tomás de Ávila.
Pro svou zapálenost se vypracoval na pozici prvního velkého španělského inkvizitora.
Torquemadova rozhodnutí však vedla také k tomu, že si znepřátelil velkou část lidí. I proto ho na cestách doprovázely stráže.
Během posledních let působení postupně ztrácel královskou přízeň, protože kolovaly zvěsti, že chce mít vše pod kontrolou a je velmi autoritářský.
Stížnosti na jeho krutosti se dostaly až k papežovi
Stížnosti na obávaného inkvizitora se nakonec dostaly do Říma, a tak v roce 1494 papež Alexander VI. jmenoval další čtyři inkvizitory s podobnými pravomocemi, jako měl Torquemada.
O dva roky později odešel do již zmíněného kláštera Santo Tomás de Ávila. Odtamtud ještě svolal nově jmenované inkvizitory a vypracoval nové pokyny jejich práce.
Už byl však starý a unavený a v roce 1498 zemřel.
V roce 1572 byly jeho ostatky přeneseny do jiné kaple. Říká se, že když byla hrobka otevřena kvůli přesunu ostatků, přítomní hlásili, že cítí zvláštní sladkou a příjemnou vůni. Začali se tak před jeho hrobkou modlit.
Jeho hrob však byl poté vypleněn a dodnes se neví, kde Torquemadovy ostatky skončily.
Autor: Šárka Blahoňovská
