Vyřešila věda jedno z nezáhadnějších zmizení v historii? Bizarní smrt ruské výpravy, která zahynula při cestě na horu na Uralu a následně byla jejich těla nalezena se zvláštními zraněními, přinesla řadu konspiračních teorií. Odpověď je však možná jednodušší, než se zdálo.
Devět studentů univerzity v Jekatěrinburgu a jeden válečný veterán se v lednu roku 1959 vydali na lyžařskou a horolezeckou expedici do ledové divočiny Uralu. Výprava směřovala k hoře Otorten.
Se svými kamarády už se Jurij nikdy neshledal
Kvůli zdravotním obtížím se student Jurij Judin od výpravy odpojil v posledním obydleném místě, osadě Vižaj. Zbytek expedice pod vedením Igora Ďatlova pokračoval dál.
Mrtvá těla na svazích Mrtvé hory
Podle později nalezených fotografických záznamů a deníků členů výpravy se 1. února utábořili na zasněžených svazích hory Cholat Sjachyl, což v jazyce domorodého kmene Mansijů znamená Mrtvá hora. Poté, co se výprava neozvala, jak byli domluveni, začal ji po několika týdnech hledat pátrací tým.
Pátrací skupina nalezla na svahu hory expediční stan, který byl téměř zasypaný sněhem a zevnitř rozříznutý. Postupně, jak sníh odtával, nalézali mrtvá těla členů expedice. Všech devět těl bylo rozptýleno po celém svahu hory.
Někteří byli jen zpola oblečeni, bez bot, měli rozbité lebky a zlámaná žebra, dalšímu chyběly oči a jednomu i jazyk. Žádné ze zranění však podle pozdější pitvy nezpůsobilo smrt.
Příbuzní nevěřili, že by šlo o lavinu
Začala vznikat řada konspiračních teorií, které se snažily vysvětlit, co vlastně smrt sedmi mužů a dvou žen způsobilo. Od těch nejšílenějších jako únos mimozemšťany nebo objevení Sněžného muže po možnosti zdejších tajných vojenských, chemických či biologických testů sovětské armády.
Objevily se i teorie, že na výpravu mohly zaútočit uprchlíci z nedalekého gulagu či zdejší domorodý kmen Mansijů, aby se pomstil za znesvěcení posvátného místa. Možnost stržení laviny se tehdy nezdála pravděpodobná.
Vyšetřování bylo uzavřeno s tím, že členové Ďatlovovy výpravy zemřeli na podchlazení. Tehdejší sovětská byrokracie případ odložila. Složky z vyšetřování byly později objeveny uschované v tajném archivu a nekompletní.
Ruské úřady, v návaznosti na opětovný zájem médií, celý incident nedávno znovu přezkoumaly a došly k závěru, že za všechna úmrtí byla primárně zodpovědná lavina. Ve zprávě však chyběly klíčové vědecké podrobnosti a jasné vysvětlení, jak na místě mohla vzniknout lavina a nezanechat po sobě stopy. To opět podpořilo pochybnosti.
S možným řešením přišli nyní vědci ze Švýcarska. Nečekaně k tomu pomohl i slavný film Ledové království
Ti si vzali na pomoc animovaný film Ledové království, který je zaujal velmi kvalitní simulací pohybu sněhu. Tu následně předělali na simulaci pohybu laviny a jejího vlivu na lidské tělo. K přesnějším výsledkům dopomohl ještě starší test automobilky General Motors o dopadech srážky automobilů na lidské tělo.
Díky oběma experimentům vědci mohli potvrdit, že i malá lavina, která by na daném místě na Uralu mohla vzniknout, by dokázala způsobit popsaná poranění.
Po sesuvu laviny, ke kterému muselo dojít v noci, členové výpravy pravděpodobně rozřízli stan, aby se mohli dostat ven. Snažili se utéct k lesu, a jelikož je lavina překvapila, běželi bez bot a teplejšího oblečení. Poté v řádu hodin zemřeli právě na podchlazení.
Událostí se inspiroval i film Záhada Hory mrtvých (2013).
Autor: Michaela Pauerová
