Je to již přes dvacet let, kdy Amerikou otřásla zpráva o hromadné sebevraždě členů sekty Nebeská brána. Mrtvá těla třiceti devíti členů, včetně jejich vůdce, nalezla policie v rezidenci Rancho Santa Fe na předměstí San Diega. Všichni byli oblečeni do stejných černobílých teplákových souprav a tenisek Nike, v kapsách měli pětidolarovou bankovku a sedmdesát pět centů na lístek na vesmírný koráb, který měl přiletět.
Hnutí Nebeská brána založil v roce 1975 bývalý americký sbormistr Marshall Applewhite spolu se svojí spřízněnou duší, zdravotní sestrou Bonnie Nettlesovou.
Poprvé se setkali v roce 1972 a brzy došli k přesvědčení, že právě oni jsou vyvolení, kteří mají odletět do vesmíru a evakuovat další obyvatele Země.
Věřili, že oba pochází z kosmu, že jsou duše mimozemšťanů, kteří kdysi ztroskotali na Zemi a přesídlili do lidských těl.
Jejich životy byly rozdílné
Applewhite vyrostl v Texasu a pocházel z konzervativní rodiny. Byl hluboce věřícím křesťanem, který studoval filosofii a později se věnoval studiu hudby.
Po dokončení univerzity založil rodinu a měl dvě děti. Začal se živit jako učitel hudby na univerzitě a později jako sbormistr. Od rodiny odešel poté, co manželka odhalila jeho homosexuální vztah.
Nettlesová žila s manželem a čtyřmi dětmi. O astrologii a UFO se zajímala již od dětství. Než se však setkala s Applewhitem, vedla až do svých jedenapadesáti let poměrně normální život.
Společně založili hnutí s cílem vrátit se zpět do vesmíru
Základem jejich učení se stala Bible. Do té však zakomponovali prvky astrologie a ufologie. Důraz kladli především na jedenáctou kapitolu Zjevení svatého Jana, ve které byla vylíčena Apokalypsa. Hnutí se usadilo v oblasti San Diega v Kalifornii.
Během sedmdesátých let se jim podařilo získat velké množství přívrženců. Sekta měla velmi přísná pravidla. Její členové se museli vzdát veškerého majetku, zpřetrhat všechny vztahy a vést přísně asketický život.
Byly zakázány jakékoli požitky, nesměli nijak kontaktovat rodinu či přátele a museli opustit svou práci. Nakonec se odebrali do izolace do sídla hnutí v Santa Fe v Kalifornii. Zde dodržovali přísný denní řád, drželi různé diety a půsty. Nosili stejné volné oblečení. Mužští členové byli dokonce kastrováni, jak odhalila pozdější pitva těl.
Hnutí Nebeská brána provozovalo i webové stránky, na kterých popisovalo svoji víru a nabízelo čtenářům jakousi bránu do nebe (odtud název, pod kterým se sekta stala známou). Hnutí několikrát vystupovalo i v televizi a po celých Státech hlásalo své poselství.
Členové byli plně oddaní svému duchovnímu guru. Nettlesová v polovině osmdesátých let zemřela a Applewhite pak vedl sektu sám. I tak však dokázal zfanatizovat davy.
Hlavním cílem hnutí bylo stát se vyššími bytostmi, bez pudů, bez emocí
Posledním krokem přeměny ve vyšší bytost měla být sebevražda. Teprve díky ní mohl člověk postoupit do vyšší vesmírné dimenze. V roce 1997 konečně nastal čas odhození tělesné schránky a vstupu na kosmickou loď, která měla členy hnutí přepravit do světa vyšších bytostí.
Kolem Země měla proletět kometa Hale-Bopp
Právě to mělo být znamení, že za ní přilétá vesmírná loď, která mé členy hnutí evakuovat do světa vyšších bytostí. Vrátit se do vesmíru, odkud podle své víry pochází.
Vyšinutý guru Applewhite se vyjádřil, že je to poslední šance evakuovat Zemi, než bude recyklována. Spolu s ostatními před hromadným odchodem z tohoto světa natočil video, kde vysvětlovali důvody své cesty.
Masová sebevražda probíhala tři dny
Aby se stoupenci Nebeské brány zabili, předávkovali se léky, které zapili vodkou, a na hlavu si navlékli igelitové pytle. Takto čekali na smrt. Umírali postupně během tří březnových dnů. Ti, kteří ještě žili, mrtvé naaranžovali a uklidili po nich.
Jak již bylo napsáno výše, mrtví byli stejně oblečeni a po kapsách měli peníze nachystané na vstup na loď. Těla ležela na postelích a na rukou měla náramky s nápisem „Odcházející tým Nebeské brány“.
Hrůzný nález tolika mrtvých těl tehdy šokoval nejen policisty a pozůstalé obětí, ale celou Ameriku. Tato masová sebevražda plnila televizní obrazovky a titulní stránky novin ještě několik měsíců.
Autor: Michaela Pauerová
