Celým jménem Alexandr Jurjevič Pičuškin je ve světě známý spíše pod označením Šachový vrah. Muž, který o život prokazatelně připravil celkem 49 lidí, mohl podle odborníků spáchat vražd až 60. Dnes je uvězněn a o jeho životě bylo natočeno několik dokumentů. Jaký je skutečný příběh tohoto sériového vraha?
Existuje celá řada tvrzení o tom, proč se z Pičuškina stal vraždící nástroj. On sám kdysi údajně řekl, že se snažil překonat Andreje Čikatila, sériového vraha, který byl v Rusku zatčen v roce 1992. Jenže i k této myšlence by přeci potřeboval nějaký důvod.
S největší pravděpodobností má na jeho chování vinu zranění z dětství. Podle neurologů i psychologů je dost možné, že byl Pičuškinův mozek ovlivněn dávno předtím, než začal vraždit.
Na škole se mu smáli
Když byl Pičuškin ještě dítě, spadl ze židle a přivodil si zranění hlavy. V takovém případě může dojít k tomu, že člověk náhle přestává ovládat své emoce a často se poddá agresi a vzteku.
Na škole začaly ostatní děti Pičuškina šikanovat, smály se mu a pro něho to byl jen další důvod, proč se s nimi prát. Nakonec ho matka nechala přeložit na školu pro mentálně slabší.
Později si jeho dědeček uvědomil, že se chlapec nevěnuje žádnému zájmu a nevyužívá naplno svou energii. Naučil ho hrát šachy a bral ho na nejrůznější soutěže. Pičuškin v tom byl velmi dobrý, pak ale přišla rána.
Jeho dědeček zemřel a mladík se začal oddávat pití. Ačkoli i nadále chodil na soutěže, šachy už mu pod vlivem vodky tolik nešly. Stal se agresorem, kterého se někteří lidé báli a jiní se mu vysmívali.
Vražda kamaráda
Svou první vraždu spáchal Šachový vrah, když mu bylo teprve 18 let. Požádal o pomoc svého spolužáka, kterému sdělil, že potřebuje někoho zabít. Ten s ním sice do lesa jel, považoval to ale celou dobu za vtip.
Když Pičuškinovi došlo, že kamarád nebere jeho slova vážně, místo hledání náhodné oběti se rozhodl zavraždit jeho. Následovaly dlouhé roky, při kterých přišlo o život mnoho nevinných.
Vraždy ve stokách
Po vraždě spolužáka se stali pro Pičuškina oběťmi bezdomovci. Lákal je na vodku, kterou jim zdarma nabízel. Někdy je opil, jindy jim ani nedal příležitost. Poté, co je usmrtil, je obvykle nechal ležet ve stokách.
Když Pičuškina přestaly vraždy bezdomovců bavit, přesunul se k vraždám mladých žen a mužů. Jeho oběti byly náhodné a on si přestával dávat pozor na to, že by mohl být dopaden.
Cílové číslo: 64
V červnu roku 2006 byl Pičuškin na základě kamerových záznamů z metra dopaden. Kupodivu se vůbec nebránil a s policií spolupracoval. Dokonce poměrně detailně popsal několik vražedných scén.
Nějaký čas Pičuškin tvrdil, že chtěl zabít celkem 64 lidí, protože je to počet políček na šachovnici. Nakonec ale uznal, že kdyby nebyl zastaven, asi by se počet obětí vyšplhal ještě výše. Sériový vrah byl nakonec odsouzen k trestu doživotí, který si v současné chvíli odpykává v arktické věznici.
Zdroj: absolutecrime.com
Autor: Šárka Cvrkalová
