Ju Jong-čchol měl odpor k mladým ženám a bohatým lidem. Zaměřil se proto na obě skupiny a chladnokrevně zabíjel. Svými činy chtěl poučit nejen je, ale celou jihokorejskou společnost, která bojuje s velkými sociálními nerovnostmi.
Motivovaný svou nenávistí se vloupával do extravagantních domů bohatých lidí, žijících na jihu Soulu. Nebral peníze ani cennosti, „pouze“ vraždil. Poháněl ho hněv na sociální systém, v němž bohatí bohatnou na úkor chudých.
Dalším cílem byly mladé ženy. Do svého bytu si zval masérky a prostitutky, které pak zabíjel ve své koupelně. Jeho vztek pramenil z hněvu kvůli rozvodu a odmítnutí nabídky k sňatku s jinou ženou.
Jeho vražedné řádění trvalo deset měsíců a zcela šokovalo jihokorejskou policii. Nakonec ho dopadli právě pracovníci masážního salonu, ve kterém si vybíral oběti.
Dětství v chudobě
Ju Jong-čchol se narodil v roce 1970 a vyrostl v chudé venkovské části Jižní Koreje Gochang-gun. Pocházel z velmi chudých poměrů a kvůli tomuto faktu obviňoval společnost celý svůj život z toho, že dopustí, aby byly mezi lidmi tak obrovské sociální rozdíly. Jeho otec zemřel, když mu bylo čtrnáct let, a finanční situace rodiny se ještě zhoršila.
Dva roky ve vězení
V roce 1988 byl Ju poprvé zatčen za krádež. A začal mít problémy se zákonem. Do roku 1998 byl ještě několikrát souzen za krádeže, vloupání a padělání. O dva roky později se dostal do vězení za znásilnění patnáctileté dívky.
Za mřížemi z nenávistných fantazií začal spřádat plán. Četl články o korejském sériovém vrahovi Jeong Du-yeongovi, který zavraždil devět bohatých lidí v Pusanu. Ju začal uvažovat o tom, že až vyjde z vězení, udělá totéž.
Zatímco seděl za mřížemi, jeho manželka, bývalá pracovnice masážního salonu, se rozhodla ho opustit. Tehdy se začala rodit nenávist i vůči ženám. Jak uvádí deník The National, Ju později policii řekl: „Ženy by neměly být děvky a bohatí by měli vědět, co udělali.“
Manželku nezabil jen díky synovi
Poté, co byl Ju propuštěn, požádal o ruku přítelkyni pracující v nočním klubu. Ta ho však odmítla, protože byl bývalým odsouzeným. Později Ju řekl, že svou bývalou manželku zabít nemohl, protože spolu měli syna. Zlost si proto vybil na jiných mladých ženách, na které během několika měsíců narazil v oblastech Soulu a jeho předměstích.
Poté, co v září 2003 opustil vězení, se začal chystat na svou první vraždu. Nakoupil zbraně, cvičil se na psech. Třináct dní po svém propuštění udeřil poprvé. Jeho modem operandi bylo vloupat se do domu za denního světla, kdy bylo pravděpodobné, že zde budou pouze starší lidé a mladší členové rodiny budou v práci.
Ju si vybral luxusní soulskou čtvrť Sinsa-dong a vplížil se do domu, který vlastnil dvaasedmdesátiletý univerzitní profesor. Kladivem ho ubil k smrti i s jeho ženou. Policie měla k dispozici pouze zrnité záběry vraha, jak opouští místo činu.
Když mu vražda prošla, útoky nabraly na rychlosti a intenzitě
V říjnu se vloupal do domu na západě Soulu a zabil tři členy rodiny včetně pětaosmdesátileté babičky. V listopadu Ju zabíjel hned dvakrát – nejprve ubil starší manželku milionáře v Gangnam-gu a poté bohatého muže s jeho služebnou. Dům dokonce zapálil, aby zahladil stopy.
Policie byla bezradná. Nechápali motiv, vrah nevzal žádné cennosti a zanechal jen málo stop. Mezitím se Ju začal zaměřovat na jiné oběti – masérky a prostitutky. Ženy, které dělaly stejnou práci jako manželka a přítelkyně, které ho tak zklamaly.
Do svého bytu si začal objednávat prostitutky i ženy ze soulských masážních salonů. Poté, co je dostal do bytu a měl s nimi pohlavní styk, je umlátil perlíkem, který si nechal vyrobit na zakázku. Těla pak rozsekal na kousky. Konečky prstů odebral, aby znemožnil identifikaci, zbytek dal do odpadkových pytlů, které zakopal na hoře poblíž chrámu Bongwon.
Ju ve své výpovědi tvrdil, že dokonce části svých obětí jedl, aby se očistil. Neexistují pro to však žádné důkazy.
Dopadli ho zaměstnanci masážního salonu
Mezi květnem a červencem 2004 takhle zabil nejméně jedenáct žen. Jejich smrt však na rozdíl od vražd bohatých lidí nevzbuzovala takové obavy. Pouze majitelé masážních salonů a eskortních služeb věděli, že něco není v pořádku.
Jejich podezření zesílilo, když Ju udělal osudovou chybu. Použil telefon jedné ze svých obětí při dalším telefonátu do masážního salonu. Majitel číslo okamžitě poznal a kontaktoval policii.
Setkání s další ženou si Ju domluvil v motelu. Zde na něj už měla čekat policie. Avšak dřív to stihli právě zaměstnanci onoho salonu, kteří vraha zadrželi, než přijela policie.
Od prvního výslechu utekl
Když Ju Jong-čchola policie zadržela, předstíral epileptický záchvat. Díky tomu se mu podařilo uprchnout. Ovšem pouze na dvanáct hodin, než byl znovu dopaden. Při druhém zatčení se ohromené policii přiznal k vraždě dvaceti lidí, včetně oněch jedenácti žen. Souhlasil také, že je dovede k tělům svých obětí.
Když policii ukazoval u chrámu Bongwon, kde pohřbil své oběti, měl na sobě výraznou žlutou pláštěnku. Právě proto byl médii nazván „Zabiják v pláštěnce“.
Trest smrti nemůže být zatím vykonán
Ju Jong-čchol byl v prosinci 2004 odsouzen k trestu smrti. Jelikož jsou však v Jižní Koreji pozastaveny popravy, odpykává si zatím trest v Soulském detenčním centru. Ju také připustil, že vraždil i náhodné lidi, a obětí tak může být ještě více, než za kolik byl souzen. Neměl prý v úmyslu se zabíjením přestat, kdyby nebyl chycen.
Jeho násilné vražedné řádění Jihokorejce šokovalo. Ju Jongovy činy byly dokonce zachyceny ve filmu i v třídílném dokumentu na Netflixu.
Zdroj: allthatsinteresting.com, wikipedia.org, murderpeadia.org, thenationalnews.com
Autor: Michaela Pauerová
