Bylo 25. října 1994, když v Jižní Karolíně Susan Smith vyprávěla srdceryvný příběh o tom, že ji afroamerický muž přepadl a ukradl jí automobil, ve kterém byli její dva synové připoutaní v autosedačkách.
Pravda byla ale mnohem děsivější
Susan ten den kontaktovala policii a nahlásila tragickou událost. Poté vystoupila v televizi a emotivně prosila o bezpečný návrat svých dětí. Její příběh obletěl celý svět.
Devět dnů lží
Celých devět dnů žena rozdávala médiím svůj příběh. Detektivové skládali z události střípek po střípku, ale pomalu začínali tušit, že něco v její historce nesedí. Ženin příběh byl plný děr a pokaždé, když se jí zeptali na incident, svůj příběh měnila. Podstoupila několik testů na detektoru lži, které byly neprůkazné.
Co předcházelo zmizení dětí
Susan byla vdaná za Davida Smitha, ale vzali se jen kvůli tomu, že byla těhotná. Jejich vztah procházel častými nevěrami a rozchody. Jedním z jejich milenců byl dobře situovaný Tom Findlay, o kterém se Susan domnívala, že by jí mohl konečně zajistit pohodlný život.
Jenže Findlay se do vážného vztahu nehrnul a už vůbec nechtěl převzít zodpovědnost za děti. To byl ten důvod, který uvedl, proč do toho nejde, když na něj žena naléhala, aby to spolu zkusili jako rodina.
Během vyšetřování tragédie zmizelých dětí žena překvapovala své známé i detektivy, když se opakovaně ptala, zda už za ní Findlay přišel. Její více projevovaný zájem o cizího muže než o vlastní děti, detektivy přivedl na myšlenku, že bylo vše jinak, než žena uvedla.
Přiznání
Začaly výslechy a po mnoha hodinách se nakonec přiznala k hrůznému činu. Poté, co ji milenec Findlay opustil, byla rozhořčená a naštvaná. Cítila se opuštěná a myslela na sebevraždu. Dospěla k názoru, že tříletý Michael a čtrnáctiměsíční Alex jsou důvodem jejího nespokojeného života.
Jednoho krásného dne vzala děti na výlet k nedalekému jezeru John D. Lake. Na malý okamžik se začala zaobírat myšlenkou, že sjede s autem do jezera a zabije se spolu s dětmi.
Později ale své plány změnila a nechala auto sjet do jezera jen s dětmi. Sledovala, jak se děti připoutané v autosedačkách potápí. Poté se vžila do role oběti a předvedla své procítěné představení.
Svým činem doslova šokovala nejen vyšetřovatele, ale všechny lidi, kteří byli s případem seznámeni. O svém plánu mluvila při výslechu bez emocí. Dělala to přece proto, aby mohla žít lepší život.
Navíc svým nešťastným tvrzením, že děti s automobilem ukradl muž tmavé pleti, vyvolala ve svém okolí vlnu rasových nepokojů vůči afroamerickým spoluobčanům.
Mírný verdikt soudu
V roce 1995 byla Susan Smith odsouzena na doživotí s možností podmínečného propuštění v roce 2024. Soud byl vůči ženě shovívavější, protože její obhajoba byla založená na faktu, že trpěla depresemi a poruchou osobnosti, která měla původ v nepříliš šťastném dětství.
Otec Susan zemřel, když byla ještě dítě a její otčím ji týral a sexuálně obtěžoval. Na povrch také vyplynula skutečnost, že se ještě v nedospělém věku několikrát pokusila o sebevraždu.
Vynesením rozsudku Susan neupadla v zapomnění. Stránky novin zaplnila ještě za pár let, kdy na veřejnost unikl skandál z věznice, kde si odpykávala trest. Dva dozorci byli z věznice propuštěni, protože udržovali se ženou sexuální vztah.
Zdroj: allthatsinteresting.com, crimemuseum.org, biography.com
Autor: Lída Kropáčková
