Adina Mandlová byla nejen prvorepubliková kráska, ale také nefalšovaná femme fatale. Věděla totiž, že je krásná, a této své přednosti se nebála využít. Sama přiznává, že mužů, kteří prošli její postelí, byl nespočet. Štěstí ji to však nikdy nepřineslo. Poslední manželství jí přeci jen vydrželo, a to navzdory tomu nebo právě proto, že bylo s homosexuálem.
Když se člověk zahledá do očí Adiny Mandlové, možná mu na setinu vteřiny přijdou zcela čisté a bezelstné. Na druhý pohled je však dobře patrné, že jejich majitelka moc dobře ví, co v tu chvíli chce a také to, jak toho dosáhnout.
K osudové ženě mnoha mužů Adina ale v mládí příliš nakročeno neměla. Jak se kdysi svěřila iDNES, dokonce měla během svého dospívání pocit, že je frigidní. A to kvůli svému nevlastnímu otci.
„Protože byl primitiv, byl asi moc dobrý v posteli, a já je oba často slyšela hekat z ložnice, což mi zhnusilo sex, že jsem byla po dlouhá léta frigidní,“ vysvětlila.
Při pobytu na francouzském penzionátu ale zjistila, že to zřejmě nebude tak „horké“ a že ji společnost mužů dělá vlastně dobře. A jim zase dělala dobře ta její.
Prvním známým milencem byl Haas
Velký zájem, který u opačného pohlaví vzbuzovala, jí vnukl myšlenku, že by se mohla stát herečkou. Na nic nečekala a rozjela se do Prahy, aby svůj sen naplnila. A svou kariéru začala budovat velmi pragmatickým způsobem – a to přes postel.
Jako první se chytil Hugo Hass, jehož byla nějakou dobou oficiální milenkou. A právě on z ní udělal hvězdu první velikosti, které podlehl téměř každý muž, na kterého se podívala.
Jedním z nich byl i malíř Zdeněk Tůma, který si bláhově myslel, že sňatkem temperamentní herečku zkrotí. Opak byl ale pravdou. Adina ve svých milostných eskapádách pokračovala a jeho to ničilo. Nakonec sňatek skončil po jednom roce tragédií, a to když si malíř vzal život.
Porodila mrtvé dítě
Mandlová se následně zakoukala do svého divadelního kolegy Vladimíra Šmerala. Ten byl sice ženatý, pro herečku to ale nebyl zas takový problém. Zvláště po tom, co jí její milovaný tvrdil, že jejich svazek je jen politický. Jeho žena byla totiž židovka a rozvod by ji poslal rovnou do koncentračního tábora.
Poté ale přišel šok. Herečka náhodou narazila na dopis, který Šmeral psal své manželce. Zamilované psaní plné citu ukázalo, že manželství není tak nenaplněné, jak se herec snažil celou dobu tvrdit. Mandlovou to úplně zdrtilo. V té době s ním navíc čekala dítě. Holčička se nakonec narodila o dva měsíce dřív mrtvá.
Zřejmě ale její nejosudovější vztah s velkou pravděpodobností ani neexistoval. Po Praze se během války rozšířila fáma, že má mít herečka pletky s Karlem Hermannem Frankem, státním ministrem pro Čechy a Moravu – tedy s kovaným nacistou velmi velkého vlivu.
Štěstí našla až po boku homosexuála
Adina tyto spekulace vždy odmítala a jejich vztah nepotvrdil ani sám Frank. Přesto byla Mandlová po válce označena za kolaborantku, a nějakou dobu dokonce strávila i ve vězení. Nikoho příliš nepřekvapilo, že po propuštění chtěla co nejdříve opustit republiku.
To se jí nakonec podařilo, a to díky účelovému sňatku s Josefem Kočvárkem, který si říkal Joe Knight. Ten měl britské občanství a herečka se díky němu dostala až do Velké Británie. Tam se ale velmi rychle rozvedla a vdala za movitého pana Geoffreyho. Ani toto manželství však nevydrželo.
Jejím poslední a nejdelší manželství bylo s módním návrhářem Benem Pearsonem, který se zcela otevřeně hlásil k homosexualitě. Jejich manželství trvalo více než 30 a ukončila ho až Parsonova smrt. Mandlová se pak vrátila zpět do Československa.
Autor: Markéta Mladá
