Antonio Banderas je idolem mnoha žen. Více než 30 let starý snímek potvrzuje, že je lamačem srdcí odjakživa

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Antonio Banderas
Antonio Banderas

Letos oslavil šedesátiny a na svém kontě má řadu úspěšných filmů. Charismatický herec se španělským temperamentem začínal před kamerou už před více než třiceti lety.

K tomu, aby se ve světě filmu prosadil, mu bezpochyby pomohl i exotický vzhled a vypracovaná muskulatura.

Psal se rok 1987 a ve Španělsku šlo do kin romantické drama o dvou sourozencích s komplikovanými mileneckými vztahy.

Láskou hlavního hrdiny byl pohledný tmavooký mladík s vypracovaným tělem. Režisér Pedro Almodóvar už věděl, že sází na jistotu. Tehdy sedmadvacetiletého Antonia Banderase totiž do svých filmů obsazoval pravidelně.

Problémy se zákonem

Než se z něj stala filmová hvězda, začínal v menším divadelním spolku v Málaze, kde se v roce 1960 narodil.

Několikrát se dostal do křížku s policií, a byl dokonce zatčen. V rámci malé divadelní skupiny hrál v době tvrdého režimu Francisca Franca v politicky cenzurované hře od Bertolda Brechta a objížděl s ní Španělsko.

Zdroj: Profimedia

V té době si ho všiml Pedro Almodóvar a obsadil ho do prvního snímku Labyrint vášní. Svým výkonem ho herec přesvědčil natolik, že se objevil ještě v dalších filmech Almodóvara.

V roce 1988 se díky filmu Ženy na pokraji nervového zhroucení dostal do povědomí i v zahraničí.

V Hollywoodu bez znalosti angličtiny

Poté už přišly i nabídky z Hollywoodu. Antoniovým handicapem byla hlavně neznalost angličtiny, ale i tak byl obsazen do role kubánského obchodníka ve filmu Královna mamba. Dialogy se učil pouze foneticky.

Angličtinu se později doučil a díky svému hereckému talentu se začal objevovat po boku hollywoodských hvězd jako Tom Hanks nebo Tom Cruise, až se sám stal hvězdou a idolem žen.

Za roli v muzikálu Evita si odnesl Zlatý glóbus. O dva roky později se z něj stal ikonický Zorro.

I po třiatřiceti letech vypadá Antonio Banderas stále k světu. Zestárnul, prošedivěl, ale charisma má stejné.

Autor: Karolína Stoczková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články