Stal se nejúspěšnějším odstřelovačem války ve Vietnamu. Zneškodnil asi 400 cílů, mezi nimi i obávanou sadistickou sniperku a vyšetřovatelku Vietkongu, která se vyžívala v mučení zajatců. Přestože na jeho hlavu vypsali vysokou odměnu, sám nepřátelským střelám úspěšně unikal.
Severovietnamci ho nazývali Long Trang – Bílé pírko, podle typického pírka, které nosil na svém klobouku. Carlos Hathcock měl potvrzených 93 sestřelů nepřátel během vietnamského konfliktu. Skutečný počet však byl o dost vyšší, odhadl ho na 300 až 400 zneškodněných nepřátel.
Sám však prohlašoval, že co se střelby týče, má rád pouze lov, nikoli zabíjení. „Člověk by musel být blázen, kdyby si užíval zabíjení jiné lidské bytosti.“ Přesto právě úspěšná střelba na nepřátelské cíle z něj udělala legendu.
Se zbraní se naučil kvůli chudobě
Carlos Hathcock se narodil v 20. května 1942 v Little Rock v Arkansasu. Po rozvodu rodičů začal bydlet u své babičky a právě u ní se jako malý chlapec z nutnosti naučil střílet a lovit. Důvod byl prostý, potřeboval nasytit chudou rodinu.
Jeho otec mu daroval pušku Mauser z první světové války a malý Carlos si lov v lese zpestřoval hrou na vojáka, který loví své nepřátele. Již od této chvíli začal snít o vstupu do armády.
Vítězil v prestižních střeleckých soutěžích
To se mu v roce 1959 splnilo. Ve svých sedmnácti letech narukoval k americké námořní pěchotě. V té době již byly Hathcockovy střelecké schopnosti velmi pokročilé a s potřebným výcvikem se neustále zdokonalovaly.
Když mu bylo dvacet tři let, vyhrál premiérový americký šampionát ve střelbě, Wimbledon Cup. Právě tehdy si ho všiml i kapitán Edward James Land, který chtěl, aby si každá četa mariňáků vychovávala dobré odstřelovače.
Všiml si, že Hathcock byl na mistrovství výjimečný, stoprocentně soustředěný, nenechal se rozhodit ani davy diváků, ani kamerami. Na post odstřelovače byl ideálním kandidátem.
Působení ve Vietnamu
Jen rok po šampionátu, v roce 1966, byl Carlos Hathcock nasazen do Vietnamu. Začínal jako vojenský policista. Teprve zde se přihlásil do výcviku na odstřelovače a jeho talent nezůstal bez povšimnutí. Převeleli ho k četě odstřelovačů 1. divize námořní pěchoty, která operovala v okolí kóty 55 nedaleko Danangu.
A to byl začátek jeho velké slávy
Hathcockovy výkony mu brzy vynesly titul nejobávanějšího a nejúspěšnějšího odstřelovače války ve Vietnamu. Zabití musela vedle odstřelovače a jeho pozorovatele vždy potvrdit ještě třetí strana v podobě důstojníka.
Ten ale nemohl být přítomný všude, zvláště za nepřátelskými liniemi. Proto měl Carlos Hathcock oficiálně potvrzených pouze 93 sestřelů. Neoficiálně však číslo šplhalo až ke čtyřem stovkám.
Na obávaného snipera vypsal Severní Vietnam odměnu 30 000 dolarů. Pro srovnání – odměny za „běžné“ americké odstřelovače se pohybovaly od osmi do dvou tisíc dolarů. Hathcock však zabil každého, kdo se jeho hlavu pokusil získat.
Přesná trefa
Jedním z jeho nejslavnějších úspěchů bylo zabití nepřátelského odstřelovače skrz nepřítelův puškohled. Odstřelovač, známý jako „Kobra“, již zastřelil mnoho mariňáků a zřejmě byl speciálně poslaný, aby sestřelil i Hathcocka.
Když „Bílé pírko“ uviděl světlo, které se odrazilo od zaměřovače nepřítele schovaného v křoví, vystřelil ze vzdálenosti téměř 460 metrů a jeho kulka prošla přesně skrz Kobrův úzký puškohled. Nepřítel, který měl zbraň namířenou přesně na Hathcocka, byl střelou do oka ihned zabit.
Sestřelil obávanou Apačku
Úplně nejznámějším úspěšným sestřelením Hathcockova cíle bylo zabití odstřelovačky z Vietkongu, která byla známá pouze jako „Apačka“. Její metody mučení amerických mariňáků i jihovietnamských vojáků za účelem získání informací byly obzvláště drastické.
Zaživa je stahovala z kůže, řezala jim oční víčka, která si nechávala jako trofej, a poté je vykastrovala a propustila. I ji si nakonec našla Hathcockova zbraň. Američtí snipeři ženu hledali celé týdny. Nakonec se štěstí usmálo právě na Hathcocka, který ji dostal jedním přesným výstřelem.
V roce 1967 se dostavil syndrom vyhoření a Hathcock se rozhodl nechat propustit z války a vrátit se za svou ženou a synem domů do Virginie. Mariňáci mu však chyběli víc, než si myslel, a brzy se znovu přihlásil do služby. O dva roky později byl poslán zpět do Vietnamu, kde převzal velení čety odstřelovačů.
Konec kariéry
Jeho mise však byla ukončena dřív, než bylo v plánu. 16. září 1969 najelo auto, ve kterém seděl Hathcock s dalšími sedmi mariňáky, na minu. Vozidlo okamžitě vzplanulo, ale Hathcock, který byl z auta odmrštěn ven, vyvázl bez zranění.
Vrátil se však zpět, aby z hořícího vozu vyprostil své kamarády. To se mu podařilo, ale utrpěl při tom těžké popáleniny. Musel být evakuován, prodělal mnoho transplantací kůže, téměř nemohl používat pravou paži, a kariéra odstřelovače tak skončila.
Po návratu z léčení ještě cvičil nové odstřelovače pro námořní pěchotu v Quanticu. V třiatřiceti letech se však jeho zdraví začalo prudce zhoršovat a byla mu diagnostikována roztroušená skleróza. Zemřel v roce 1999 na komplikace s rychle postupující nemocí.
Zdroj: en.wikipedia.org, en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová
