Žít ve stínu slavného bratra nemusí být vždy jednoduché. V rodině Rodenových to ale klape bez problémů. Karel a mladší Marian se spolu občas objeví v divadle nebo filmu a žádná rivalita z nich rozhodně nesálá. Možná by leckdo ani nepoznal, že jsou ve skutečnosti sourozenci.
Marian Roden se narodil poslední květnový den v roce 1964 do herecké rodiny. Otec i dědeček byli herci, zatímco maminka pracovala jako zubní laborantka.
Hvězdy z jižních Čech
Vyrůstal společně se starším bratrem Karlem na jihu Čech v Českých Budějovicích. Protože si otec uvědomoval, jak těžkou profesí je herectví, své dva syny do Jihočeského divadla moc nebral. Jeho kluci si ale stejně našli svou cestu.
Starší Karel vystudoval střední průmyslovou školu keramickou, ale už během studia se rozhodl, že později půjde na DAMU.
Mladší Marian se k herectví dostal poprvé na základní škole, když společně s Bárou Hrzánovou hráli čerty v Českém Krumlově.
Poté se rozhodl jít na Konzervatoř Jaroslava Ježka. Ihned po studiích získal angažmá v Městských divadlech pražských. Odehrál tam tři sezóny a poté šel na volnou nohu.
Začínal pozvolna
První filmovou zkušenost získal v roce 1992 a postupně se začal objevovat ve větších a zajímavějších projektech. S bratrem si zahrál například ve filmovém zpracování Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Objevil se také v seriálech Život na zámku nebo Četnické humoresky.
Nejvíc se do povědomí diváků zapsal v komedii Bobule v roce 2008. Postavu vinaře Františka si zahrál ještě ve dvou pokračováních. V seriálu Letiště si zase zahrál majitele velké letecké společnosti.
Vzorní sourozenci
Ačkoliv žije tak trochu ve stínu svého slavného bratra, mají spolu velmi pěkný vztah. Potkávají se jak na divadelních prknech, tak před filmovou kamerou, a dokonce na zámečku nedaleko Příbrami, který zvelebují.
Šestapadesátiletý herec odjakživa upřednostňuje venkov před městem. Přesto však za svůj domov bude vždy považovat rodné České Budějovice a Praha pro něj má taky své kouzlo.
Ve volném čase se nejraději věnuje svým zvířatům. Doma má psy i vysněného koně, v jehož sedle nejčastěji relaxuje.
Se starším a známějším bratrem Karlem byste ho na první pohled nespojili, ale nějaké společné rysy by se v jejich tvářích rozhodně našly.
Autor: Karolína Stoczková