V roce 1963 probíhala v Jižním Vietnamu takzvaná buddhistická krize. Do čela země se totiž dostal prezident, který se hlásil ke katolické menšině. Buddhistům tak začalo období plné represí, které vedlo až k zoufalému činu. Jeden z tamních mnichů se na ulici upálil.
Šedesátá letá dvacátého století byly v Jižním Vietnamu pro mnoho obyvatel velmi obtížným obdobím. V zemi bylo 70 až 90 % buddhistů, přesto byli tehdejším prezidentem, který byl katolíkem, značně pronásledováni.
Lidé tohoto vyznání se tak nemohli dostat do vlády ani do armády. Katolíci naopak velmi snadno získávali pozemky i daňové a jiné výhody.
Zákaz vyvěšování vlajek
Vše vyvrcholilo roku 1963, kdy se chystala oslava narozenin Guatamy Buddhy, což znamenalo, že se do ulic chystalo několik stovek věřících s buddhistickými vlajkami ve svých rukách.
Vyvěšování vlajek bylo však v Jižním Vietnamu už od roku 1958 zákonem zakázáno. Nikdo ho však nikdy nevymáhal. Důkazem toho byl i fakt, že o několik týdnů dříve se slavily narozeniny tamního biskupa. Katolíci byli při té příležitosti povzbuzováni prezidentem, aby vyvěsili vatikánské vlajky.
Po zásahu policie zůstalo několik mrtvých
Když ale nastala buddhistická oslava, prezident se rozhodl zákaz zničehonic tvrdě vymáhat a poslal na místo armádu. Buddhisté se snažili upozornit na do očí bijící nespravedlnost a dvojí metr pro přítomná náboženství. Z pokojné slávy se stal náboženský i politický protest.
Armáda se snažila udržet pořádek, vše ale nakonec skončilo obrovským neštěstím. Situace se zvrhla, vojáci začali střílet a najíždět do davu svými vozidly. Na místě zůstalo devět mrtvých, z toho dvě děti.
Upálil se přímo na ulici
O měsíc později byli novináři a zahraniční korespondenti informováni, že se chystá něco důležitého, aby dorazili 10. června před kambodžskou ambasádu.
Vše začalo jako obvyklý protest. Jako první šel dosud neznámý mnich Thích Quảng Đức, který se vrátil z tříleté izolace, kdy žil v horách jako poutník. Následovalo ho několik stovek věřících.
Během pochodu se tento muž zničehonic posadil doprostřed silnice. Přišel druhý mnich, který ho celého polil benzínem. Đức doříkal svou modlitbu a poté prostě škrtl zápalkou. Mnich zůstal v sedu celých deset minut. Hasičům bylo zabráněno, aby jej mohli uhasit.
Fotografie šokovaly svět
Přítomný byl i americký fotograf. Chvilku mu sice trvalo, než mu došlo, co se vlastně děje. Pak už jen zběsile mačkal spoušť. Jeho neuvěřitelné snímky obletěly celý svět.
Prezident Diem ale nevěřil, že by mohl tento čin cokoliv změnit. Mnichův skutek bagatelizoval a vyjít vstříc buddhistům se nechystal. To ale netušil, že v tu chvíli si fotografii hořícího mnicha prohlíží J. F. Kennedy.
Konec prezidenta
Američané začali na tamního prezidenta tlačit. Ten sice slíbil nápravu, ale k činům se příliš neměl. Mezi tím se vietnamští nacionalisté chystali prezidenta svrhnout. Chyběl jim jen správný spojenec. Tím se posléze ukázalo právě USA.
Pět měsíců po upálení mnicha Diemův režim padl. Snažil se sice společně se svým bratrem ze země utéci, to se mu ale nepodařilo. Byl zadržen a ještě po cestě zastřelen.
Zdroj: Allthatsinteresting.com, Plus.rozhlas.cz
Autor: Markéta Mladá
