Vraždy na amerických univerzitách jsou jedny z nejděsivějších masových zločinů, které se v lidském světě dějí. Vrah zabíjí studenty, učitele, nevinné lidi. Mezi jedny z nejznámějších vražd tohoto typu patří případ zabijáka Charlese Whitmana.
Býval to voják námořní pěchoty, který bojoval za svou zemi. Zkušenosti se zbraněmi sice měl, nikdy by ale nikoho nenapadlo, že je využije k tomu, aby povraždil desítky studentů na jedné ze škol.
Už když byl zařazen do armády, jeho psychický stav byl označován za nebezpečný. Lékaři ale vždy usoudili, že i když často mluví o smrti, ve skutečnosti by nikomu nevinnému neublížil. Mýlili se.
Všechno to začalo problémy v rodině
V roce 1966 se Whitmanova matka rozhodla, že odejde od svého manžela. Syn jí to schvaloval, dlouhé roky totiž trpěla. Manžel ji fyzicky i psychicky týral, Charlese samotného dokonce podle některých zdrojů v jeho mladém věku znásilnil.
Charles Whitman odjel od své ženy na Floridu, aby pomohl matce se stěhováním. Chtěl jí být nablízku, kdyby se jeho otec rozhodl proti jejímu rozhodnutí protestovat.
To se sice nestalo, návrat do prostředí mezi dva hádající se rodiče ale způsobil Whitmanovi jenom další psychické problémy. Když se vrátil za svojí ženou, byl jako vyměněný.
Neustále mluvil o smrti, vzpomínal na to, jak mu jako mladému jeho otec ubližoval. Začal chodit na léčení, doktoři ale vždy tvrdili, že není nebezpečný ani sobě, ani svému okolí.
Zastřelil matku, manželku, pak se zabarikádoval ve škole
I přes tvrzení odborníků, že je Whitman naprosto v pořádku, jednoho dne vzal zbraň a odjel do domu své matky. Tu zastřelil, pak se vrátil domů a zabil i svou manželku.
Potom sebral několik pušek a nožů a vydal se do budovy univerzity, která byla tou dobou plná studentů. Poté, co zastřelil recepční a zabarikádoval vstup, vylezl do střešní budovy školy. Po cestě postřelil několik studentů a učitelů.
Žáci se stali záchranáři. Přestože se sami báli o svůj život, snažili se pomoci raněným. Až po dvou hodinách se policistům podařilo k Whitmanovi dostat tak blízko, aby mohlo dojít k přestřelce.
Nakonec byl vrah policisty zastřelen. Než k tomu došlo, podařilo se mu zabít sedmnáct lidí a přes třicet jich zranit. U jeho těla našla policie dopis, ve kterém psal, že chce, aby byl po smrti jeho mozek pitván.
Pitva prokázala, že měl Whitman v hlavě nádor. Bál se, že zemře, a proto chtěl sprovodit ze světa všechny, kteří si to podle něho zasloužili. Nádor tlačil na některé části jeho mozku, což způsobilo agresivitu. Právě proto nejspíš Whitman vraždil i nevinné.
Velmi pravděpodobné je, že svůj podíl na tom měli také psychologové, kteří Whitmana léčili, ale nedokázali včas zachytit, co se chystá udělat. Ať už mohlo za jeho řádění cokoli, Whitman se stal jedním z největších masových vrahů, který kdy řádil na univerzitě v Americe.
Autor: Šárka Cvrkalová
